Slunce vyhasíná? Do 15 let přijde doba ledová, burcují vědci

Odborníci podle serveru říkají, že sluneční aktivita bude tak nízká, že na podobné úrovni byla naposledy zaznamenána při mini-době ledové, která Zemi postihla mezi lety 1645 a 1715 - v období, které je známé jako Maunderovo minimum. V této době se na Slunci neobjevovaly téměř žádné sluneční skvrny. To mělo vliv na podnebí na Zemi, které bylo výrazně chladnější. Kvůli chladnému počasí dokonce například zamrzla Temže.

Nový model umožňuje odborníkům předpovídat sluneční aktivitu s větší přesností než kdy předtím, naměřené výsledky údajně naznačují, že se magnetická aktivita sníží o 60 procent mezi lety 2030 a 2040.

Tento model se dívá na „srdeční tep Slunce, který trvá 11 let", což je doba, během které se změní celková polarita magnetického pole Slunce. Tento cyklus byl poprvé objeven asi před 173 roky. Nové matematické modely však podle serveru teď dokonce mohou předvídat, jak přesněji budou probíhat jednotlivé dynamické efekty na Slunci.

Ruská vědkyně Valentina Zharkovova z Northumbrijské unverzity pak je podle různých modelů schopna předpovědět vliv slunečních cyklů s přesností 97 procent. Na Národním astronomickém setkání uvedla: „Zjistili jsme, že se komponenty magnetické vlny objevují v párech, které pocházejí ze dvou různých vrstev na Slunci."

Podle jejich výpočtů další cyklus dosáhne vrcholu v roce 2022. Cyklus, který je známý pod číslem 26, podle ní přinese novou dobu ledovou. Situace podle ní bude srovnatelná s Maunderovým minimem, při kterém teploty klesly celkově o 1,3 stupňů Celsia.

Ačkoliv se tato hodnota může zdát bezvýznamná, varují vědci, že povede k problémům v zemědělství. Zkrátí se totiž sezóna, ve které rostou plodiny, což v konečném výsledku může vést k nedostatku potravin.

Témata:  doba ledová,  vědci,  Slunce 1