Velké výorčí: Mendelova polární stanice v Antarktidě slaví deset let

Vybudování stanice stálo asi 50 milionů korun. Vědci ji využívají dva až tři měsíce v roce, obvykle od ledna do března, kdy jsou v Antarktidě nejpříznivější klimatické podmínky, protože tam panuje léto.

Výzkum je založený na dlouhodobých měřeních a má přispět k celosvětovému pochopení významu Antarktidy a její role v globální změně klimatu. "Je to spíše mravenčí práce, kde bývá o náhlé či překvapivé objevy docela nouze," uvedl Pavel Kapler z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU.

V březnu 2015 se například na automatické měřicí stanici podařila zachytit nejvyšší teplota změřená kdy v Antarktidě, a to plus 17,8 stupně Celsia. Paleontologové zase jako první na světě přinesli důkaz o existenci zkamenělých hub v Antarktidě, neméně důležitý je i objev pozůstatků vodního ještěra plesiosaura. V oboru mikrobiologie vědci objevili a popsali několika desítek nových druhů mikroorganismů. Dokázali také, že bezobratlí živočichové, konkrétně blešivci, se v Antarktidě orientují s využitím smyslu vnímajícího magnetické pole Země.

Základnu tvoří hlavní budova určená pro sezonní pobyt 15 až 20 vědců. Je 21 metrů dlouhá a 11 metrů široká. Stěny má z dřevoštěpkových desek, mezi kterými je silná vrstva tvrzeného polystyrenu. Kolem budovy jsou menší kontejnery sloužící jako sklady. Vodu vědci čerpají z nedalekého potoka, který vytéká z ledovce.

Zásadní proměnou by měl projít energetický systém stanice, který sice patří k nejefektivnějším v Antarktidě, ale jak Kapler uvedl, stále je na něm ještě hodně co zlepšovat.

Česká republika se otevřením stanice stala 26. zemí s vlastní vědeckou základnou na kontinentu, díky ní patří mezi státy s hlasovacím právem v Antarktickém smluvním systému. Antarktida je podle tohoto systému smluv považována za nadnárodní území, které je určené pouze pro vědecké účely. Podepsalo ho 48 zemí.

Témata:  Antarktida,  Masarykova univerzita Brno,  vědci