Evoluční teorie dostává trhliny. Studie zpochybňuje princip "přežití nejsilnějších"

Studie vědců pod vedením doktorandky Sardy Sahneyové zkoumala evoluční modely během období 400 milionů let. Zaměřila se na zvířata žijící na souši - obojživelníky, hmyz, savce a ptáky. Vědci v závěrech zveřejněných v magazínu Biology Letters došli k závěru, že míra biodiverzity je úzce spjata s dostupností "životního prostoru," odborněji "ekologické niky".Ekologická nika je definována jako začlenění jedince nebo populace v ekosystému a vztahuje se k zvláštním požadavkům, které jsou pro daný organismus nutné k tomu, aby prospíval. Zahrnuje takové faktory, jako je dostupnost potravy a výhodná lokalita.

Studie tak vysvětluje velké evoluční změny tím, že se živočišné druhy přesunuly do oblastí do té doby neobývaných jinými zvířaty. Například ptáci se mohli začít diferencovat proto, že se naučili létat a objevili tak dosud neobývaný prostor - oblohu. Vyhynutí dinosaurů pak nabídlo podobnou příležitost savcům.

Tento nový koncept zpochybňuje soutěž o zdroje mezi druhy jako hlavní hnací sílu evoluce. "Například i přesto, že savci žili vedle dinosaurů 60 milionů let, nedokázali nad nimi vyhrát. Když dinosauři vyhynuli, savci rychle zaplnili vzniklou ekologickou niku a nyní dominují souši," vysvětlil profesor Mike Benton, spoluautor studie.

Ne všichni vědci však s těmito závěry souhlasí. Evoluční biolog z univerzity v Yaleu Stephen Stearns pro BBC uvedl, že "shledává tyto modely zajímavými, ale jejich interpretaci problematickou".

"V obecné rovině se zeptám: jaký je impuls pro to, okupovat nové části ekologického prostoru, když ne snaha vyhnout se soutěži s ostatními druhy, které již v daném prostoru žijí?" Naznačil Stearns problematická místa teorie.

Témata:  vědci,  evoluce,  dinosauři