K nejbližší hvězdě bychom letěli tisíc let. Kdy opustíme naši soustavu?

Tisíc let. To je minimální doba, jak dlouho by s využitím současných metod trvala cesta k nejbližší jiné hvězdě - Proximě Centauri. Nedávno však vědci zjistili, že tuto hvězdu obíhá potencionálně obyvatelná planeta a od té doby jsou možností mezihvězdného cestování ještě nadšenější, než kdy dříve.

„Je to vzrušující,“ tvrdí Guillem Anglada-Escude, vedoucí týmu, který novou planetu objevil. „Teď víme, že tam planeta je a můžeme být kreativní. Začneme hledat různá řešení. Prvním krokem je poslat mezihvězdné sondy,“ uvedl Anglada-Escude.

I přes veškerou snahu špičkových vědců se však vzdálenost 4.2 světelných let, která nás od nejbližší hvězdy dělí, zdá být nepřekonatelná. Nedá se odhadnout ani za jak dlouho na něco takového dojde. Nejvíce odhadů se přiklání k možnosti, že k něčemu takovému dojde po roce 2100.

„Lidé začnou pořádně zkoumat Mars někdy v letech 2025-2030. Logickým odhadem tedy je, že až koncem století dosáhneme oběžných drah Neptunu a Pluta. Další cíle mohou přijít až poté,“ je přesvědčený jeden ze čtenářů časopisu Futurism Charles Hornbostel.

Někteří experti jsou skeptičtí

Nadšenci si nenechají pokazit zábavu a jsou přesvědčení, že pokud lidstvo zabere, Proxima Centaury 2100 je naprosto reálným cílem. Někteří experti jsou však spíše skeptiky a k podobně entusiastickým nápadům přistupují jen velmi opatrně.

„Je hodně nápadů, o kterých si ze začátku řeknete, že by klidně mohly fungovat, ale trochu je prozkoumáte a zjistíte, že prostě nefungují,“ uhasil naděje výzkumník z US Air Force Research Lab Marcus Young. Ten už v roce 2008 veřejně vyhlásil, že se mu nepodařilo najít žádné funkční prostředky k mezihvězdnému cestování. 

Young přesto trvá na tom, že by lidstvo výzkum vzdávat nemělo. Existuje mnoho nápadů, od fúzních raket až po solární plachty. Pracuje se i na materiálech, které by měly vydržet tak rychlé cestování prostorem a nevyhnutelné nárazy drobných částic z vesmíru.

Témata:  vesmir,  Slunce 1,  cestování