reklama

R.M.S. Titanic byl zaoceánský parník třídy Olympic patřící společnosti White Star Line. Ve své době šlo o největší osobní parník světa. Byl určen pro převoz cestujících a pošty mezi Evropou a Severní Amerikou. Kapacita lodi dovolovala převážet 2 453 až 2 603 cestujících a omezený počet kočárů nebo automobilů. O provoz lodě a o pohodlí cestujících se staralo 885 až 899 členů posádky.

Titanic však ztroskotal již během své první plavby. 14. dubna 1912 v 23:40 se parník srazil s ledovcem. Po necelých třech hodinách, nad ránem 15. dubna v 02:20, klesl ke dnu. Zahynulo asi 1 500 cestujících a členů posádky. Příčinou vysokého počtu obětí byl zejména nedostatek záchranných člunů a špatná organizace záchranných prací.

Zkáze Titanicu se dostalo široké publicity pro velký počet obětí, mezi nimiž byli i někteří z nejbohatších lidí světa a mnoho známých osobností, i kvůli legendám, které vznikly kolem příčiny a průběhu potopení, a později také po objevení zachovalého vraku lodi v hlubinách Atlantiku. Velkou pozornost vyvolal také film Titanic v roku 1997, který se stal megahitem.

Senan Molony, irský autor, který se věnuje historii Titanicu, ale teď poukazuje na to, že nové důkazy naznačují, že za potopení lodi nemůže led, ale úplně jiný živel – oheň. Novou teorii představil v dokumentu „Titanic: The New Evidence“, který odvysílala britská stanice Channel 4.

„Oficiální vyšetřování označilo potopení Titanicu za akt Boží," říká Molony pro deník The Times. „Není to ale pouhý jednoduchý příběh o tom, že se loď srazila s ledovcem a potopila se. Je to dokonalá bouře spojující mimořádné faktory: oheň, led a trestuhodnou nedbalost,“ tvrdí.

Argumentuje, že v uhelném bunkru obří lodi vypukl oheň ještě před tím, než Titanic opustil loděnici v Belfastu, kde byl vybudován. Nedávno získané fotografie ukazují, že loď měla 9 metrů dlouhou tmavou skvrnu podél trupu předtím, než opustila přístav v Southamptonu. Nová teorie říká, že oheň zdeformoval ocel na trupu, kvůli čemuž byla tato část lodi mnohem víc křehká.

Právě tato oblast je zároveň považována za místo, kde ledovec zasáhl loď. Molony říká, že poškození ohněm mohlo oslabit trup lodi, takže byla mnohem náchylnější, když o něco později najela na ledovec. Podle experta se o požáru vědělo, ale informace byla zatajena ze strachu, že by ohrozila dlouho očekávanou první plavbu, která již tak měla zpoždění.

Tato nová teorie vychází z již dříve prezentované myšlenky profesora Roberta Essenhigha, který svou tezi publikoval v roce 2004 v magazínu Science Daily. Tvrdil, že silný oheň mohl donutit posádku, aby zvýšila rychlost lodi, což nakonec vedlo ke srážce s ledovcem.

Většina historiků dnes souhlasí, že v určitém bodě potopení Titanicu došlo k požáru. Nový fotografický důkaz naznačuje, že oheň mohl vypuknout mnohem dříve, než se předpokládalo – už v loděnici. Jiní odborníci ale tvrdí, že srážka lodi s ledovcem byla tak silná, že by loď šla tak jako tak kde dnu – nehledě na nějaký požár a poškození trupu lodi.

Možná, že další vyšetřování a hlubším zkoumání nám umožní poznat celý příběh, který prozatím zůstává z velké části ztracen na moři.