reklama

Raketa odstartovala z indického kosmodromu Šríharikóta podle plánu v 14:43 místního času (11:13 SELČ). Dnešní termín byl náhradní, protože původně chystaný start v noci na 15. července musel být odložen kvůli blíže nespecifikovanému technickému problému.

Po 16 minutách letu se sonda ve výšce asi 180 kilometrů nad povrchem Země oddělila od nosiče. Úspěšné vypuštění aparátu oznámila ISRO na twitteru a také na následné tiskové konferenci.

Vesmírné agentuře již na twitteru pogratuloval indický premiér Naréndra Módí. "Díky Čandrájanu se indický lunární program významně posune vpřed. Naše současné znalosti o Měsíci se podstatně rozšíří," napsal Módí o projektu, na který Indie vynaložila v přepočtu 3,2 miliardy korun.

Sondu tvoří družice, která bude obíhat kolem Měsíce, přistávací modul s vědeckými přístroji a šestikolové robotické vozítko. Dosednutí na povrch souputníka Země bylo původně plánováno na 6. září, nyní lze přistání očekávat kolem poloviny září.

Úkolem družice vedle datové podpory aparátů na povrchu bude z oběžné dráhy kolem Měsíce provádět snímkování ve vysokém rozlišení. Přistávací modul pak bude provádět seismografická, teplotní a elektromagnetická měření. Vybaven je i americkým zrcadlovým systémem, který v rámci přesného měření vzdálenosti Země od Měsíce a přesného určení pozice sondy odráží laserový parsek zpět do místa původu.

Pro Indii je to již druhá mise k Měsíci, kam v roce 2008 vyslala družici Čandrájan-1 (Měsíční loď 1), která kroužila kolem Měsíce a která byla o rok později prohlášena za ztracenou. Součástí první generace Čandrájanu byla i dopadová sonda, která se nárazem o měsíční povrch zničila.