Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Avia BH-3: Ve světě špička, pro piloty noční můra

Avia BH-3
Avia BH-3
Foto: Wikimedia Commons

Po vzniku Československé republiky vzniklo mnoho legendárních značek. Mezi ně patřila i továrna Avie, kterou v roce 1919 v bývalé vysočanském cukrovaru založili mladí inženýři Pavel Beneš a Miroslav Hajn. Ti brzy začali tvořit vlastní konstrukce a hned první z nich zařadila ČSR mezi světovou špičku.

V roce 1920 z hangáru firmy Avia vyroloval její první stroj. A byla to hned světová technická špička! Avia BH-1exp. byl dolnoplošník s a tlustým profilem křídla. Ta byla k trupu připevněna dvěma vzpěrami. To byla konstrukce, kterou předtím zvládlo na světě jen několik států. Stroj byl koncipován jak dvoumístný. Ale protože nebyl k dispozici silnější motor než Austro-Daimler o výkonu 25 koní bylo místo pro cestujícího zakryto plechem.

V říjnu 1920 se konala první československá letecká výstava, kde BH-1 vzbudil zaslouženou pozornost a získal cenu 100 000 korun na další vývoj od protektora výstavy prezidenta T. G. Masaryka.  Teprve díky této finanční injekci se v roce 1921 podařilo koupit výkonnější francouzský motor Gnome Omega o výkonu 48 koní a stroj mohl nést i cestujícího.

Rozměry BH-1 nebyly nijak obrovské. Délka byla 5,86 metru a rozpětí 10,08 metru. Hmotnost prázdného letounu dosahovala 265 kilogramů respektive 270 kilogramů s motorem Gnome. Maximální rychlost byla 137 kilometrů, dostup 2000 metrů a dolet 410 kilometrů. V roce 1921 se stroj zúčastnil závodu Okružní let republikou, který zvládl na výbornou a získal zvláštní cenu Ministerstva veřejných prací. Stroj byl mrštný a zvládal nejnáročnější manévry. Na druhou stranu byl velmi choulostivý na chyby pilota a přecházel často do vývrtky.  Proto získal přezdívku „exprevít“. 

BH-1 si všimli vojáci, kterým se nová koncepce stroje zamlouvala. Beneš s Hajnem se dali do práce a již 16. prosince 1921 poprvé vzlétla stíhačka BH-3. stroj měl celodřevěnou konstrukci potaženou překližkou a plátnem. BH-3 měla rozpětí 10,24 metru, délku 6,98 metru a výšku 2,77 metru. Pohon zajišťoval vodou chlazený řadový šestiválec BMW IIIa, s výkonem 185 koní. Maximální rychlost u země byla 225 kilometrů v hodině. Ve 4000 metrech pak 240 kilometrů. Dostup byl 8000 metrů a dolet byl 450 kilometrů. Vojákům se zamlouvalo že ke startu stroj potřeboval pouhých 95 metrů a pro přistání 105 metrů. BH-3 byl vyzbrojen dvěma kulomety 7,7 milimetru Vickers

Stroj byl 2. března 1922 předveden ministru národní obrany Františku Udržalovi a generálnímu inspektorovi vojsk J. S. Macharovi, kteří svolili k dalšímu vývoji stroje. 6 června 1922 však došlo před komisí ministerstva národní obrany ke katastrofě. Jedno křídlo BH-3 se zhroutilo a pilot Bohumil Munzar při katastrofě zahynul. Stroj měl na mále, ale po posílení křídla u druhého a třetího prototypu nakonec přeci jen stroj zkouškami prošel a na konci roku 1922 MNO objednalo 10 sériových strojů, které vojáci označili jako Av-B-3.

Všechny stroje byly přiděleny k Leteckému pluku č.1, 32. letecké rotě v Praze-Kbelích. BH-1 brzy piloti začali nenávidět. Stroj byl sice rychlý a obratný, ale neodpouštěl žádnou chybu a šel okamžitě do vývrtky. Také se často převracel na záda. I zkušení piloti měli se strojem co dělat. Pokud se ovšem zvládl, pilot s ním ovládl nebe. Přesto si BH-3 vysloužila nelichotivou přezdívku „Bejk“.

BH-3 byla po stížnostech v roce 1924 z bojové služby stažena. MNO prokázalo svojí „osvícenost“ a složitě ovladatelné stroje převedlo k základnímu výcviku pilotů, které probíhalo na chebském letišti. Zkušení letci stroj nezvládali. Co s ním měli dělat letečtí elévové? Když na něm zahynuli dva mladí piloti, byla BH-3 z letectva vyřazena v roce 1927 úplně.

Naše armáda ještě zavedla do výzbroje dvojmístné cvičné a kurýrní stroje BH-9 a BH-11 vycházejících z konstrukce BH-1. Stroje v civilních verzích vyhrály mnoho soutěží a trhaly jeden rekord za druhým. U vojenského letectva se však kvůli náročné pilotáži moc neosvědčily a proti jednoplošníkům byl v letectvu velký odpor. To vedlo k tomu, že později naše letectvo začalo zaostávat a až do okupace byly páteří letectva dvojplošníky. Nic to však nemění na tom, že letadla řady BH neboli „bosky“ jsou důležitou součástí naší letecké historie.  

Témata:  Československo Avia BH-3 letectví a letadla zbraně historie

Aktuálně se děje

24. dubna 2024 13:46

Černochová vymění šéfa Vojenského zpravodajství. Bude jím Bartovský

Vláda ve středu na návrh ministryně obrany Jany Černochové (ODS) odsouhlasila jmenování brigádního generála Petra Bartovského ředitelem Vojenského zpravodajství (VZ). Po úterním projednání na plénu sněmovního obranného výboru tak byly splněny zákonné podmínky pro jeho jmenování.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy