Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nový mýtný systém prochází zatěžkávací zkouškou, palubní jednotky jdou na dračku

Dálnice D52
Dálnice D52
Foto: Lukáš Kňazovický, EuroZprávy.cz

Spuštění satelitního mýta v Česku nepůsobí ani dnes ráno dopravní komplikace. Nejhorší předpoklady, které podle dopravních modelů počítaly s několikakilometrovými kolonami, se tak zatím nenaplnily. Podle provozovatele systému je dnes provoz plynulý, pouze na hraničním přechodu se Slovenskem v Lanžhotě byla ráno až dvoukilometrová kolona kamionů.

Od nedělního spuštění systému do dnešního rána se na mýtném vybralo šest milionů korun a systém už zaregistroval více než milion průjezdů. Na dotaz ČTK to uvedl Miroslav Beneš ze společnosti CzechToll. Dnešek je prvním pracovním dnem od spuštění systému a provozovatel jej vnímá jako zatěžkávací zkoušku.

"Odbavujeme plynule," řekl po páté hodině ranní ČTK Beneš. Také po deváté hodině označil provoz za plynulý. Dvoukilometrová kolona vozidel se vytvořila v Lanžhotě, nevybočovala ale do dálnice. Na ostatních přechodech kolony podle Beneše i zjištění zpravodajů ČTK nejsou, tvoří se kratší fronty řidičů čekajících u obchodních míst, kde se mohou registrovat.

"Zatím je to tak, že dopravci zaregistrují vozidlo a odjíždějí, takže zanechávají volná parkoviště, a další nákladní auta, která přijíždějí, mohou zaparkovat a jít si registraci vyřídit," popsal Beneš situaci. I díky tomu je situace zatím podle něj poměrně dobrá.

Oproti neděli provoz zhoustl a s tím podle Beneše stoupla i kapacita vytížení prodejních míst. Od nedělního večera byla nejvyšší vytíženost prodejního místa severně od Bohumína na polské straně, kde kapacita dosáhla 85 procent. "Byly vydány desítky palubních jednotek za hodinu," upřesnil Beneš. Bylo to dané tím, že v Polsku neplatí v neděli zákaz jízdy kamionů, jako tomu je v Česku mezi 13:00 a 22:00. Řidiči po 22:00 vjíždějí z Polska do ČR a před tím se ve zvýšené míře registrovali.

Řidiči kamionů si buď vyřizují registraci mýta, nebo vybírají povinné přestávky. Ve frontě na obchodním místě, kde se přepravci registrují, stálo kolem 12:30 zhruba 30 řidičů, o 20 méně než v 08:00, většinou Poláků, Rumunů, Bulharů a Turků. Většinou jde o individuální dopravce na živnost, velké spedice už mají vozy podle policie většinou zaregistrované.

Satelitní mýto začalo na českých dálnicích platit od neděle 1. prosince. Spuštění neprovázely první den dopravní komplikace, kolony na hranicích či u obchodních míst se netvořily. Dnes se problémy čekají například u Bohumína na česko-polské hranici nebo na česko-slovenském přechodu v Lanžhotě.

Do nedělních 13:00, kdy v Česku začíná platit devítihodinový zákaz jízdy kamionů, se vybraly na mýtném čtyři miliony korun. Zpřesněný údaj neměl Beneš dnes ráno k dispozici. Do systému bylo do nedělního večera zaregistrováno zhruba 315.000 vozidel z očekávaných asi 458.000. Před spuštěním systému zbývalo přihlásit desítky tisíc aut například z Polska nebo Německa.

První transakce nového mýtného systemu proběhla vteřinu po půlnoci, zaplatil kamion na D52 u Rajhradu. V prvních 10 minutách se přihlásilo v provozu 300 jednotek a vybralo se přes 5 tisíc Kč.

— ŘSD (@RSD_oficialni) December 1, 2019

Výběr nového mýta a jeho provozovatele provázely problémy. Tendr vyhrálo konsorcium firem CzechToll ze skupiny PPF Petra Kellnera a slovenské SkyToll s nabídkou 10,75 miliardy korun za desetiletý provoz systému. Neúspěšný Kapsch proti průběhu tendru protestoval a okolnosti mýtné smlouvy stále řeší antimonopolní úřad i soudy.

Mýto v Česku funguje od roku 2007 a stát na něm od té doby vybral kolem 108 miliard korun.

Témata:  mýtné doprava Česká republika dálnice

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy