Odborník: Dopady změny klimatu zvyšují pravděpodobnost migrace do měst

Dosud se podle něj tyto programy snažily spíše motivovat obyvatele, aby zůstali na místě. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí brněnské univerzity Tereza Pospíchalová.

"Poslední odhady ukazují, že do roku 2050 změna klimatu donutí k vnitřní migraci více než 200 miliónů lidí. Nejnovější studie věnovaná odhadu počtu lidí postižených povodněmi do roku 2100 uvádí, že dle nových modelů zvyšování hladiny moře postihne 190 miliónů lidí v případě nízkých emisí skleníkových plynů, nebo 630 miliónů lidí v případě emisí vysokých," uvedl Stojanov. Země podle něj proto budou muset zaujmout dlouhodobý přístup k plánování a rozhodování, ve kterém budou klimatičtí migranti zahrnutí do celkových strategií růstu a rozvoje.

Dosavadní politické snahy a rozvojové programy se podle něj snažily migraci spíše potlačit a motivovat obyvatele k tomu, aby zůstali na místě původního bydliště. "Programy zaměřené na pěstování odolnějších plodin sice mohou zaznamenat lokální a krátkodobý úspěch, v dlouhodobé perspektivě však dochází k vyčerpání jejich potenciálu. Zvlášť když se klimatické extrémy vyskytují s větší frekvencí a intenzitou, čímž jsou jejich dopady více komplexní," upozornil Stojanov.

Lze tak podle něj očekávat, že migranti budou cestovat do urbanizovaných center z méně životaschopných oblastí s nižší dostupností vody a produktivity plodin, jako je například Sahel (kam patří části území Mali, Mauritánie, Senegalu, Burkiny Faso, Nigeru, Čadu, Súdánu a Etiopie) nebo vnitrozemí Číny, či z oblastí zasažených stoupající hladinou moře a prudkými bouřkami. "Pokud bude migrace dobře zvládnuta, může vytvořit pozitivní impuls, a to i v městských oblastech, které mohou těžit ze zvýšeného ekonomického růstu. Pro migranty může být příležitostí začít lepší a kvalitnější život – nalézt pravidelný příjem, získat kvalitnější vzdělání pro děti a přístup ke zdravotní péči," dodal Stojanov.

Témata:  Klimatické změny,  sucho