Potvrdil vznik vesmíru a černé díry. Proč Stephen Hawking nikdy nedostal Nobelovu cenu?

Hawking je pro mnoho lidí symbolem nezdolné vůle. I naprostý fyzikální laik ví, že byl více než polovina života upoután na vozík a odkázán na pomoc druhým. Díky degenerativnímu onemocnění ASL přestal chodit, mluvit a nakonec zcela ztratil možnost pohybovat se.

Přesto během svého života publikoval na 200 vědeckých studií, z nichž některé jsou doslova přelomové. Jednou z prvních a nejdůležitějších je teorie o Velkém třesku.

Do té doby se totiž věřilo, že vesmír zde byl vždy a vždy bude. S tím se ale Hawking odmítal smířit a s Rogerem Penrosem dokázal, že Einsteinova obecná teorie relativity předpovídá, že čas a prostor má počátek ve velkém třesku. Popsal také, jak Velký třesk proběhl, resp. co následovalo těsně po něm.

Pokud má čas i prostor počátek ve Velkém třesku, pak má někde i konec. A ten rovněž objevil Hawking, konkrétně se totiž nachází v černých dírách. Těm se vědec věnoval velkou část života a popsal jejich chování i vznik.

Zjistil například, že černé díry zakřivují čas a prostor a vytváření místo, v němž ani jedna tato fyzikální veličina neplatí. Právě černé díry jsou považovány za jeden z největších Hawkingových objevů.

V závěru svého života se ale věnoval mnohem fantasknějším věcem. Zkoumal například cestování v čase a teoreticky prokázal, že je možné. Ostatně už nyní víme, že čas jinak plyne na Zemi a jinak ve vesmíru, podle Hawkinga ale také čas ubíhá tím rychleji, čím rychleji se objekt pohybuje.

Vědec se proto domníval, že ve chvíli, kdy lidé budou umět dosáhnout rychlosti světla, resp. se k ní přiblížit, budou umět cestovat do budoucnosti. Cestu do minulosti ale vyloučil a považuje ji za nereálnou.

Hawking byl za své objevy oceněn Průlomovou cenou v základní fyzice, což je nejprestižnější fyzikální cena vůbec. Nikdy ale neobdržel Nobelovu cenu. A časopis Time odpověděl na to, proč.

Teoretické objevy totiž nejprve musejí být prokázány. Teprve poté je lze touto cenou ocenit. Není bez zajímavosti, že komise pro udílení cen se v minulosti už několikrát zmýlila, a proto si zakládá na tom, aby objevy, za které se cena udílí, byly reálné.

Příkladem může být Higgsův boson, který poprvé předpověděl roku 1964 britský fyzik Peter Higgs. Nobelovu cenu za něj ale obdržel až v roce 2013, tedy poté, co byla jeho existence prokázána.

Podobně je na tom i sám Einstein. V roce 1921 byl oceněn Nobelovou cenou za fyziku za vysvětlení fotoefektu. Mnohem významnější ale byly jeho dřívější práce, například obecná teorie relativity z roku 1915, opět šlo ale pouze o teorii. A například Einsteinova teorie gravitačních vln ve vesmíru, kterou poprvé představil ve dvacátých letech minulého století, byla dokázána až v roce 2016.

Komise pro udílení cen tedy svým způsobem nemá Hawkinga za co ocenit. Teorii o vzniku vesmíru prokázat nelze, stejně jako černé díry. Ty totiž zatím nelze nejen pozorovat, ale ani s určitostí potvrdit, že skutečně existují. Podle časopisu Time technologie potřebná k pozorování černých děr zřejmě jednou vyvinuta bude, potrvá to ale mnoho let a náklady půjdou do milionů dolarů. Jakmile se ale prokáže, že měl Hawking pravdu, bude žhavým kandidátem na to, aby Nobelovu cenu obdržel. Bohužel už ale posmrtně.

Témata:  Stephen Hawking,  Nobelova cena