Hollywood má co vysvětlovat, alespoň co se smrti týče. Ve filmech jí totiž většinou provází násilí, trauma a hodně krve, jen několik snímků ji dokázalo vykreslit realisticky. Právě o takové smrti se Bianca Nogradyová rozhodla napsat knihu.
Jak tedy podle ní poznáme, že někdo z vašich blízkých odchází na věčnost? Blížící se přirozenou smrt indikuje několik věcí. Takoví lidé přijímají čím dál méně potravy, někdy dokonce přestávají přijímat tekutiny. Většinu dne rovněž spí, někteří dokonce upadají do bezvědomí.
Poslední stadia života se rovněž projevují dýchacími problémy. Jedním z nejčastějších je Cheyne-Stokesovo dýchání, kdy se střídají periody zrychlené a prohlubující se respirace se slabým a pomalejším dýcháním. Tyto periody navíc často doplňuje chvilková apnoe. Bohužel, s tímto problémem se nedá nic dělat.
Umírající lidé rovněž stydnou, jejich končetiny jsou na pohmat chladné. Mění se i barva jejich kůže ze zdravé růžové do odstínů šedi, podobně jako vlasy bývá rovněž vlhká od potu.
Dnešní výzkumy naopak potvrzují, že takoví lidé vnímají své okolí, ačkoliv nikterak nereagují. Konverzace, které kolem nich probíhají, zaznamenávají, vlastně jim připadá, že se odehrávají ve snu. Umírající jsou rovněž v některých případech schopni odezvy na vzájemný kontakt rukou apod.
Smrt je pro pacienty s Alzheimerovou chorobou, demencí či nádorem mozku často vysvobozením. U některých z nich dochází před skonem k tzv. terminální luciditě, kdy si jsou poprvé po dlouhých letech schopni vzpomenout na jména a tváře svých blízkých.
Četné studie rovněž potvrzují, že pro umírající lidi jsou důležitým faktorem i poslední slova. Pozorovány byly případy, kdy takoví lidé živě konverzovali s úplně neznámými lidmi, často v domnění, že mluví s některým ze svých blízkých, který už dříve zemřel, např. manželem či manželkou.
Zhruba v 1 až 2 % případů však k podobně pokojné smrti nedochází. Blížící se smrt může signalizovat i běh nemocniční chodbou doprovázený neustálým řevem. V takových případech přichází opravdu náhlá smrt, zničehonic se zastaví puls a dojde k jednomu dlouhému vydechnutí.
Ani to však nemusí být definitivní konec. Lidé často ještě naposledy zalapají po dechu ve chvíli, kdy dochází k mozkové smrti. Děje se tak až poté, co přestane bušit srdce. Mozkovou smrt doprovází i některé další reflexy: škubnutí kolene, obličeje nebo prstů. K podobným věcem ale dochází jen zřídka.
Témata: klinická smrt, alzheimerova nemoc, EuroZprávy.cz, nemoc
Související
5. dubna 2019 22:03
15. ledna 2019 8:01
14. listopadu 2018 22:12
30. října 2018 19:09
29. dubna 2018 9:38
28. dubna 2018 22:05
