Kim na mušce! Odstranit ho mělo speciální jihokorejské komando!

Jednotka 684 si vzala za vzor severokorejskou Jednotku 124, která měla za úkol odstranit jihokorejského prezidenta Pak Čong-hua. Díky jedinému severokorejském zajatci po nepovedeném útoku na Modrý dům se podařilo zjistit jaké metody používala armáda KLDR k výcviku atentátníku. Vojáci například měli zvládnout běh osmi kilometrovou rychlostí se zátěží 33 kilogramů v těžkém a neznámém terénu. Museli se také vyznat v reáliích nepřátelské země a splynout s davem.

Jihokorejci se rozhodli své severní nepřátele napodobit a jednotku vycvičit podle jejich vzoru. Bylo však známo, že už během výcviku měli Severokorejci obrovské ztráty. Na rozdíl od KLDR přeci jen měl v Jižní Koreji, která byla v této době vojenskou diktaturou, lidský život poněkud větší cenu. verbování bylo přesto specifické a připomínala spíše zápletku legendárního amerického filmu Tucet špinavců.

Jednotka byla vytvořena z drobných zločinců, kterým byla slíbena milost a mladých civilistů, kterým byl slíben dobrý plat a kariéra. Ti předtím pracovali v různých pozicích a v jednotce se tak ocitl i bývalý prodavač novin, čistič bot a vyhazovač. Podmínkou dobrý fyzický stav a přirozená inteligence. Bylo vybráno cekem 31 mužů.

Rekruti byli v dubnu 1968 přepraveni na ostrov Silmido ve Žlutém moří několik desítek kilometrů od města Inčchonu, kde byli odstřiženi od civilizace a začal výcvik. Vojáci brzy pochopili, že jihokorejskému režimu naletěli. Nedostávali plat a kvůli „zocelení“ dostávali jen málo a velmi nekvalitní stravy. Za nejmenší přestupky nebo nesplnění požadavků instruktorů byli biti a brutálně trestáni. Bylo jim vštěpováno, že pokud chtějí žít, tak musí zabíjet.

Rekrutům se ovšem brzy začal ostrovní režim zajídat. Při jednom cvičení zemřel jeden z nich naprostým vyčerpáním a jim začalo docházet, že jejich život moc neznamená. Incidenty se začali množit. Dva muži byli zastřelení za dezerci, jeden za útok na instruktora a tři byli zastřeleni na útěku poté, co ve vesnici na pobřeží znásilnili ženu.

V roce 1971 již byli muži na Silmido tři roky a začali ztrácet naději, že se z prokletého ostrova někdy dostanou. Pohár trpělivosti přetekl 23. srpna 1971, kdy se zbylých 24 rekrutů Jednotky 684 vrhlo na svoje instruktory. Někteří z instruktorů si mysleli, že ostrov přepadlo severokorejské komando, a dokonce vydalo rekrutům zbraně. Ti je okamžitě použili proti nim. Z 24 instruktorů vojáci pobili osmnáct.

Poté se vydali na pevninu a unesli autobus. S tím se chtěli dostat do Soulu a zveřejnit svůj příběh. K tomu však již nedošlo. Přeživší instruktoři zburcovala armádu a ta brzy povstalce vystopovala a obklíčila. Část členů Jednotky 684 zahynulo v přestřelce s vojáky. Další se rozhodli raději spáchat sebevraždu a odpálili na sobě granáty. Z 24 mužů speciální jednotky přežili jen čtyři. Ale ani ti se neradovali dlouho. Vojenský soud je za vzpouru a dezerci odsoudil k trestu smrti.  Ten byl vykonán 10 března 1972.

Vláda se pokusila celou událost dokonale ututlat. Dokonce odmítla vydat rodinám těla vzbouřenců a ty dlouho nevěděly jaký osud je potkal. Mnoho dokumentů bylo skartováno, a proto je kolem událostí kolem Jednotky 684 mnoho nejasností a bílých míst. Celý příběh byl zveřejněn až v 90. letech. O jeho popularizaci se postaral film Silmido z roku 2003, který celé události se značnou uměleckou invencí popisuje.

Roku 2009 21 pozůstalých žalovalo jihokorejský stát kvůli ztrátě života jejich blízkých a útrapy a příkoří, které museli prožívat jako příbuzní „zrádců“. Soulský soud jim v roce 2010 přiznal obří odškodnění v přepočtu za 273 milionů eur. Z neobydleného ostrova Silmido je dnes turistická atrakce, která ročně přiláká statisíce turistů. Příběh Jednotky 684, která měla spáchat atentát na Kim Ir-sena, ale nakonec skončila krvavou vzpourou, tak žije dál.

Témata:  Kim Ir-Sen,  Severní Korea,  Jižní Korea,  studená válka,  válka v Koreji