Před 49 lety lidé poprvé přistáli na měsíci. Proč tam za posledních 45 let nikdo nebyl?

Astronauti sbírali kameny, fotografovali, experimentovali, zapíchli vlajky a pak se vrátili domů. Tak probíhaly týdenní pobyty na Měsíci v rámci programu Apollo, které ale po 45 letech od jejich ukončení nic dalšího nepřinesly. Měsíc dodnes není osídlen a lidská noha na něj už půl století nevkročila.

Existuje přitom spousta důvodů, proč by se na něj lidé měli vrátit. Vědci a podnikatelé tvrdí, že základna na Měsíci by mohla sloužit jako palivové skladiště pro mise v hlubokém vesmíru, vést k vytvoření nebývalých vesmírných dalekohledů, usnadnit život na Marsu a vyřešit dlouholetá vědecká tajemství o Zemi a tvorbě Měsíce.

Měsíční základna by se zkrátka a dobře mohla stát prosperující ekonomikou mimo náš svět a mohla by položit první stavební kameny lunární vesmírné turistiky. Proč se ale nic takového neděje, když je od nás Měsíc vzdálen jen tři dny letu?

"Stálá lidská výzkumná stanice na Měsíci je další logický krok. Nemůžeme si ale dovolit postavit ji špatně a všechny tam zabít. Máme pořád ještě spoustu věcí, které musíme vymyslet a vyzkoušet, abychom jí mohli docílit," řekl serveru Business Insider bývalý astronaut Chris Hadfield.

Mnozí astronauti a další odborníci ale naznačují, že největší překážky, které po čtyři desetiletí bránily vybudování základny na Měsíci, jsou banální, ne-li přímo depresivní. Mají tím na mysli ekonomickou stránku věci.

Zákon podepsaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem v březnu roku 2017 garantuje NASA roční rozpočet přibližně 19,5 miliardy amerických dolarů. V roce 2019 by se měl zvýšit na 19,9 miliardy dolarů. Zdá se to jako velká částka? Vůbec ne, například americká armáda dostává rozpočet zhruba 600 miliard dolarů ročně. 

I přesto zní částka ve výši dvaceti miliard dolarů možná neuvěřitelně, dokud nevezmete v potaz to, že se celá část rozdělí mezi všechny divize agentury NASA. Ty tvoří například péče o vesmírný dalekohled Jamese Webba, obří raketový projekt s názvem Space Launch System a dalekosáhlé mise na Slunce, Jupiter, Mars, pás asteroidů, Kuiperův pás a okraj sluneční soustavy.

Navíc je rozpočet NASA relativně malý vzhledem k minulosti. "V roce 1965 dostávala NASA ze státního rozpočtu 4 procenta. Posledních 40 let zůstala pod 1 procentem a za posledních 15 let směřuje k 0,4 procenta federálního rozpočtu," doplnil astronaut Apolla 7 Walter Cunningham.

Trump přesto vyžaduje návrat na Měsíc a později i návštěvu na Marsu. Na to ale NASA jednoduše nemá peníze. Zpráva z roku 2005 odhaduje, že návrat na Měsíc by stál přibližně 104 miliard amerických dolarů, což je dnes 133 miliard dolarů se započtenou inflací. Ostatně program Apollo stojí v dnešních dolarech asi 120 miliard amerických dolarů.

"Lidská posádka je nejdražší vesmírný špás a v důsledku toho je nejtěžší k získání politické podpory. Rozpočet NASA je zkrátka příliš nízký na to, abychom udělali všechno, o čem se neustále mluví," dodal Cunningham. 

Z pohledu astronautů jde přitom o misi jako každou jinou. Proces navrhování, inženýrství a testování kosmické lodi, která by mohla dostat lidi na jinou planetu, ale snadno narazí na prezidenta a zákonodárce, kteří vyřazují průzkum vesmíru a lidskou posádku z priorit vesmírného programu.

Například v roce 2004 Bushova administrativa pověřila NASA, aby přišla s nápadem, jak nahradit raketoplány, které měly odejít do důchodu, a také jak se vrátit na Měsíc. Agentura přišla s programem Constellation, a chtěla přistát na Měsíci pomocí rakety Ares a kosmické lodi Orion.

NASA vynaložila během pěti let 9 miliard amerických dolarů na projektování, výrobu a testování hardwaru pro tento program pro lidské vesmírné lety. Nicméně poté, co se ujal úřadu prezident Barack Obama a Úřad pro vládní odpovědnost vydal zprávu o neschopnosti NASA odhadnout náklady programu Constellation, se Obama snažil o zrušení programu a místo toho ohlásil vznik programu Space Launch System (SLS).

Ten naštěstí Donald Trump už nezrušil, přesto tyto časté změny v prioritách NASA vedly ke ztrátě zhruba 20 miliard amerických dolarů, nehledě na čas a technologie.

"Jsem zklamaný, že jsou tak pomalí a snaží se pořád něco měnit. Netrápí je, o co v blízké budoucnosti přijdou," řekl serveru Business Insider astronaut Apolla 8 Jim Lovell.

Situace dokonce zašla tak daleko, že se sami astronauti pokusili apelovat na zákonodárce. Buzz Aldrin řekl v roce 2015 Kongresu, že věří, že vůle vrátit se na Měsíc musí pocházet z Kapitolu. NASA i astronauti jsou zkrátka připraveni.

"Americké vedení inspiruje svět tím, že neustále dělá to, co žádný jiný národ není schopen udělat. Ukázali jsme, že před 45 lety šlo," napsal tehdy Aldrin v připraveném prohlášení.

Politické pře a ekonomika ale nejsou jediným důvodem, proč se lidé na Měsíc nevrátili. Měsíc je totiž 4,5 miliardy let starou smrtící pastí pro člověka a nesmí být podceňován.

Jeho povrch je plný kráterů a balvanů, které ohrožují bezpečné přistání. Při prvním přistání na Měsíci v roce 1969 americká vláda investovala miliardy dolarů, aby zmapovala povrch Měsíce a pomohla plánovačům prozkoumat možné příletové plochy Apolla. Větší starosti ale vědcům dělají dopady meteoritů, které nelze dopředu odhadnout ani jim na Měsíci zabránit.

Témata:  NASA (Národní úřad pro letectví a vesmír),  Měsíc,  EuroZprávy.cz