Čína plánuje do roku 2030 vystavět přenosové satelity, které mají fungovat jako komunikační most mezi misemi na Měsíc a pozemními operacemi na Zemi. Podle agentury Reuters to uvedla čínská státní média.
Z mysu Canaveral odstartovala raketa Falcon 9, která má k Měsíci vynést lunární vozítko Rašíd Vesmírného centra Muhammada bin Rašída (MBRSC) Spojených arabských emirátů. Start byl již dvakrát odložený. Úspěšně vozítko na Měsíci dosud zprovoznily jen USA, Rusko a Čína.
Půl století po konci éry programu Apollo zahájí americká vesmírná agentura NASA dlouho očekávaný program Artemis, který má vrátit člověka na Měsíc. V pondělí ve 14:33 SELČ se otevře okno příležitosti pro start rakety Space Launch System (SLS) s modulem Orion, který bez posádky obletí Měsíc a v případě úspěchu se po 42 dnech vrátí zpět na Zemi.
Dnes večer nastane superúplněk, pohledově bude Měsíc největší v letošním roce. Superúplněk je jev, kdy je Měsíc v úplňku a zároveň je na své dráze kolem Země nejblíže. Úkaz se letos objeví podruhé, první superúplněk byl v červnu.
Velmi dobré budou letos podmínky pro pozorování Orionid. Meteorický roj, aktivní už od počátku měsíce, vrcholí 20. a 21. října. Pohled na Orionidy nebude rušit Měsíc, nejlepší doba pro pozorování nastane v brzkých ranních hodinách. Očekávaná frekvence je asi 20 meteorů v hodině. Podívanou ještě vylepší jasné planety.
Na obloze nad Českem bude dnes večer možné pozorovat polostínové zatmění Měsíce. Úkaz, při kterém povrch Měsíce vypadá jako částečně zahalený kouřem, bude tentokrát hůře viditelný, než tomu bylo letos v lednu. Svého maxima dosáhne krátce před 21:30. Znovu bude možné spatřit polostínové zatmění z Česka v roce 2022.
Šíření nového typu koronaviru zasadilo tvrdou ránu plánům amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) vrátit se do roku 2024 na Měsíc. Ředitel úřadu Jim Bridenstine totiž kvůli výskytu viru mezi zaměstnanci nařídil dočasně uzavřít dvě zařízení, ve kterých se vyrábí a testují rakety.
Země má vedle Měsíce ještě druhého přirozeného souputníka. Jde však podle všeho jen o miniměsíc, který kolem naší planety krouží dočasně. Kosmické těleso objevili astronomové pracující na Stewardově hvězdárně, kde sídlí katedra astronomie Arizonské univerzity.
Měsíc prý ovlivňuje náš život různými způsoby, ačkoli světlo Luny představuje jen 0,00025 procenta záře letního slunce, píše francouzský deník Le Figaro. Měsíc v úplňku prý urychluje porody, narušuje naše noci, podporuje růst vlasů, vyvolává záchvaty epilepsie či agresivní chování.
Indická lunární sonda Čandrájan-2 zaměřila přistávací modul Vikrám, který se v pátek na Měsíci neúspěšné pokusil o přistání. Oznámila to dnes Indická organizace pro kosmický výzkum (ISRO). Modul objevily kamery sondy, která obíhá kolem Měsíce. V jakém stavu modul je, indičtí vědci zatím nevědí.
Přistávací modul indické lunární sondy Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) se v pondělí oddělil od orbitálního aparátu. Podle agentury AP o tom informovala indická vesmírná agentura ISRO.
Indická sonda Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) se dnes ráno dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Na twitteru o tom informovala indická vesmírná agentura ISRO.
Indie dnes úspěšně vyslala do kosmu sondu Čandrájan-2 (Měsíční loď 2), která se v září pokusí měkce přistát na Měsíci, což se dosud podařilo jen Spojeným státům, Rusku a Číně.
V dobývání vesmíru, v němž před více než půlstoletím soupeřily USA a Sovětský svaz, měla zprvu navrch Moskva - s první družicí v říjnu 1957 a prvním člověkem v kosmu o čtyři roky později. USA zabodovaly koncem šesté dekády minulého století, kdy "malým krokem" udělal "velký skok pro lidstvo" Neil Armstrong, jehož Apollo 11 odstartovalo 16. července 1969. Americký program skončil o tři a půl roku později misí Apollo 17.
V dobývání vesmíru, v němž před více než půlstoletím soupeřily USA a Sovětský svaz, měla zprvu navrch Moskva - s první družicí v říjnu 1957 a prvním člověkem v kosmu o čtyři roky později. USA zabodovaly koncem šesté dekády minulého století, kdy "malým krokem" udělal "velký skok pro lidstvo" Neil Armstrong, jehož Apollo 11 přistálo na Měsíci 20. července 1969. Americký program skončil o tři a půl roku později misí Apollo 17.
Americký prezident Donald Trump dnes v předvečer 50. výročí přistání prvního člověka na Měsíci přijal v Bílém domě astronauty z mise Apollo 11 Buzze Aldrina a Michaela Collinse. Jejich v roce 2012 zesnulého kolegu Neila Armstronga, který se jako první člověk prošel po měsíčním povrchu, zastupovali synové Eric a Mark.
Dnes půl hodiny před půlnocí nastane hlavní fáze částečného zatmění Měsíce, který v tu chvíli bude zhruba ze dvou třetin ponořen do zemského stínu. Tento nevšední a fotogenický astronomický úkaz potrvá do 02:18 středoevropského letního času (SELČ). Pokud bude příznivé počasí, lidé uvidí také planety Jupiter a Saturn i náznaky Mléčné dráhy. Další částečné zatmění nastane v lednu příštího roku.
Americký astronaut Neil Armstrong řekl před půl stoletím větu, která se stala jedním z nejslavnějších výroků 20. století.
Pondělním (v neděli SELČ) startem sondy Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) Indie učiní první krok k tomu, aby se zařadila do elitního klubu vesmírných mocností, které dokázaly měkce přistát se svými aparáty na Měsíci. Dosud se takový manévr podařil jen Spojeným státům, Rusku a Číně. V dubnu se o to neúspěšně pokusila izraelská nezisková organizace SpaceIL, jejíž robotická sonda Berešit ale při sestupu havarovala. Přistání indického zařízení, na jehož palubě je i vozítko, je plánováno na 6. září.
Měsíc je mým oblíbeným vesmírným tělesem, přiznává Don Lincoln v komentáři pro server CNN. Fyzik, který působí na prestižním americkém vědeckém pracovišti Fermilab, připomíná, že Měsíc je nejen krásný a svůdný, ale je dost blízko, aby jej mohli navštěvovat a zkoumat astronauti, a zároveň dost daleko, aby si uchovával mnohá tajemství.
Tři soukromé kosmické společnosti postaví pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) bezposádkové přistávací moduly, které by na lunární povrch možná již příští rok mohly dopravit techniku a provádět zde vědecké pokusy. Podle vesmírné agentury tím mají připravit terén pro přistání člověka na Měsíci do roku 2024.
Hvězdné nebe není nikdy nudné, pořád se na něm něco děje. Občas nám sice výhled zkazí mraky, dnes by se to ovšem stát nemělo. Díky tomu budeme moci pozorovat jev, kterému se laicky přezdívá "superměsic".
Američtí astronauti během příštích deseti let znovu přistanou na Měsíci, tentokrát ale budou jejich pobyty na oběžnici delší a cílem bude i příprava letů s lidskou posádkou k Marsu. V článku pro internetový magazín Ozy to napsal šéf amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Jim Bridenstine. Plán budoucích přistání pilotovaných letů na Měsíc dnes zveřejnila i ruská vesmírná agentura Roskosmos, podle ní by se tam první ruští kosmonauti měli projít v roce 2031.
8:24
V pondělí tragicky zahynul 66letý Čech při lyžování v rakouském horském středisku Kaprun. Uvedla to agentura APA, která uvádí, že Čech nepřežil srážku s 53letým Nizozemcem.
Zdroj: Libor Novák
V Praze dnes začal kvůli výstraze meteorologů před nebezpečím požárů platit zákaz rozdělávání ohňů na rizikových místech, jako jsou parky, lesní porosty, zahrady či lesoparky. Ve Středočeském kraji se od úterý nesmí zapalovat oheň, ani na zahradách.
