Indie chystá bombastický start sondy, má přistát na Měsíci

Do vesmíru Indie vlastními silami jako sedmý stát vstoupila 18. července 1980, kdy na oběžnou dráhu kolem Země dopravila družici Róhiní 1. Nyní po 39 letech chce členství ve vesmírném klubu rozšířit i o řízené přistání na měsíčním povrchu. Pro zemi s více než 1,3 miliardou obyvatel to bude již druhá lunární mise. Při té první v roce 2008 vyslala k zemskému souputníkovi družici Čandrájan-1 (Měsíční loď 1), která kroužila kolem Měsíce.

Družice Čandrájan-1, kterou vedení mise prohlásilo v srpnu 2009 za ztracenou, měla na palubě dopadovou sondu. Ta byla nárazem na povrch zničena a mračno vyvržené horniny poté zkoumala mateřská družice. Letos v září je ale chystáno řízené přistání, konkrétně na planině mezi krátery Manzinus C a Simpelius N v blízkosti jižního pólu.

India will launch Chandrayaan-2, the nation’s first lunar landing mission, just days before the 50th anniversary of Neil Armstrong’s first steps on Moon on July 20, 1996. Here is all you need to know about #Chandrayaan pic.twitter.com/D7rZTrE3NA

Pouť druhé generace Čandrájanu začne v pondělí 15. července v 02:51 místního času (v neděli 14. července 23:21 SELČ). Sondu do vesmíru vynese indická raketa GSLV Mk.3, která má za sebou tři starty, z nichž každý byl úspěšný.

Start umožní indická vesmírná agentura ISRO sledovat živě na videoportálu YouTube. Na kosmodromu také nechala ISRO vybudovat tribunu pro 5000 lidí, která se nachází asi tři kilometry od startovacích ramp. Rezervovat místo si bylo možné přes internet a kapacita byla rychle vyčerpána.

Sondu tvoří tři části: tou první je satelit, který bude obíhat kolem Měsíce ve výšce 100 kilometrů nad povrchem, druhou přistávací modul a třetí je šestikolové lunární robotické vozítko.

Vozítko, které bude na povrch dopraveno na palubě přistávacího modulu, váží asi 27 kilogramů a jeho pohon spoléhá na solární energii. Řízení mise předpokládá, že se bude pohybovat ve vzdálenosti do 500 metrů od přistávacího modulu, a to rychlostí jednoho centimetru za vteřinu. Vozítko je vybaveno stereoskopickým fotoaparátem k vytváření 3D snímků a zařízením pro chemickou analýzu. Získaná data budou odesílána na Zemi přes lunární družici.

Plánovaná pracovní životnost roveru je jeden lunární den, tedy asi 14 pozemských dní. Je ale možné, že zařízení bude pracovat mnohem déle, neboť je vybaveno probouzecím systémem, který dokáže vozítko po lunární noci opět oživit.

Úkolem družice vedle datové podpory aparátů na povrchu bude z oběžné dráhy kolem Měsíce provádět snímkování ve vysokém rozlišení. Přistávací modul pak bude provádět seismografická, teplotní a elektromagnetická měření. Vybaven je i americkým zrcadlovým systémem, který v rámci přesného měření vzdálenosti Země od Měsíce a přesného určení pozice sondy odráží laserový parsek zpět do místa původu.

Témata:  Indie,  Měsíc,  EuroZprávy.cz