Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Další milník v dobývání Měsíce? Sonda Čandrájan-2 zvládla obtížný manévr

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Karel Bařina, EuroZprávy.cz

Indická sonda Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) se dnes ráno dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Na twitteru o tom informovala indická vesmírná agentura ISRO.

Raketa se sondou odstartovala ze Země v červenci, na cestu k Měsíci se vydala minulou středu. O měkké přistání, které se na Měsíci zatím podařilo jen Spojeným státům, Rusku a Číně, se pokusí v noci na 7. září.

Sonda provedla asi půlhodinový manévr a "perfektně" se připojila na požadovanou oběžnou dráhu, uvedla dnes indická agentura. V dalších dnech se chystá na několik dalších manévrů, které by ji měly dostat blíž k povrchu Měsíce.

#ISROToday (August 20, 2019) after the Lunar Orbit Insertion (LOI), #Chandrayaan2 is now in Lunar orbit. Lander Vikram will soft land on Moon on September 7, 2019 pic.twitter.com/6mS84pP6RD

— ISRO (@isro) August 20, 2019

Přistávací modul se má od sondy oddělit 2. září a asi o pět dní později by měl přistát na relativně rovném povrchu mezi dvěma krátery v oblasti jižního pólu Měsíce, kde se ještě nikdo o přistání nepokusil.

Úspěšnost měkkých přistání na Měsíci je podle ISRO jen 37 procent. Přistávací modul k dosednutí využije pokročilé umělé inteligence, jež bude srovnávat snímky povrchu pořízené těsně před přistáním s dříve pořízenými obrázky, podle kterých se přistání plánovalo.

Asi čtyři hodiny po dosednutí by mělo z modulu vyjet na povrch lunární vozítko. To má šest kol a na Zemi váží 27 kilogramů. Pohybovat se bude rychlostí jeden centimetr za sekundu a za svou životnost, která je jeden lunární den, urazí asi půl kilometru. Cestou má provádět chemickou analýzu odebraných vzorků.

Vozítko má za cíl prozkoumat trvale zastíněné krátery, o nichž se vědci domnívají, že by mohly obsahovat až 100 milionů tun vody. Tento předpoklad potvrdila předchozí mise Čandrájan-2 z roku 2008. Podle vědců by mohly zásoby vody a minerálů v kráterech z Měsíce učinit vhodné místo na zastávku při budoucích dalekých cestách do vesmíru, například při lidské misi na Mars.

Data získaná sondou Čandrájan-2 očekává rovněž americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), a to pro svou misi Artemis, jejímž cílem je do roku 2024 znovu vyslat astronauty na přirozenou družici Země. "Celý svět čeká na naše data," uvedl dnes představitel indické vesmírné agentury. "Chystáme se poprvé přistát na místě na jižním pólu a NASA už oznámila, že na jižním pólu plánuje projekt jakéhosi lidského osídlení. Budeme tedy poskytovat vstupní data programu, který se zásadně týká celého lidstva," dodal.

Témata:  Měsíc Indie vesmir sonda Čandrájan-2

Související

Aktuálně se děje

3. července 2025 18:50

Nebude to jen 1,5 °C. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, bojí se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy