Lidé před 50 lety poprvé přistáli na Měsíci

O dobývání vesmíru se USA usilovně snažily od konce druhé světové války, na rozdíl od Sovětů však jejich výzkumu chybělo jednotné vedení. Až v roce 1958 začal fungovat Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který musel dohánět sovětský náskok. Už v lednu 1959 prolétla jako první kolem Měsíce sovětská sonda Luna 1, v září téhož roku dosedla Luna 2 na jeho povrch a o měsíc později přinesla Luna 3 první snímky odvrácené měsíční strany. Pak ale převzali otěže v dobývání Měsíce Američané.

Zprvu ale program Apollo, nazvaný po řeckém bohu světla, harmonie a krásy, provázely potíže a dokonce i tragédie. Ještě před prvním zkušebním letem lodě Apollo 1 zahynuli v lednu 1967 při cvičné simulaci astronauti Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee poté, co kvůli zkratu zachvátil jejich loď požár. Plánované lety Apolla 1, 2 a 3 se tak kvůli nehodě nekonaly a pokračovaly jen další testy bez lidských posádek - do vesmíru NASA postupně vyslala lodě s pořadovými čísly 4, 5 a 6.

První pilotovanou misí tak bylo až Apollo 7, které v říjnu 1968 uskutečnilo 163 obletů Země. Důležitý krok k cestě na Měsíc podniklo následující Apollo 8, které se v prosinci 1968 dostalo na oběžnou dráhu Měsíce. Frank Borman, William Anders a James Lovell, kteří byli na jeho palubě, se tak jako první lidé dostali mimo oběžnou dráhu Země a jako první na světě spatřili na vlastní oči odvrácenou stranu Měsíce. Ten desetkrát obletěli, zaslali domů vánoční poselství a vrátili se na Zemi.

Po misích Apolla 9 a 10 v březnu a květnu 1969, které vyzkoušely lunární modul, první na oběžné dráze Země a druhé Měsíce, už přišlo na řadu Apollo 11. Na oběžné dráze kolem přirozené zemské družice se loď rozdělila - ve velitelské části zůstal na orbitu Michael Collins a Armstrong s Edwinem Aldrinem v měsíčním modulu přistáli 20. července 1969 na Luně. Šest a půl hodiny po dosednutí do "Moře klidu" vystoupil jako první ve 3:56 středoevropského času 21. července Armstrong.

Poté následovalo ještě šest expedic Apolla, z nichž jen jedna nebyla úspěšná. Na lodi Apollo 13 v dubnu 1970 vybuchla nádrž s kyslíkem a posádka se za dramatických okolností (přesvědčivě ztvárněných i ve slavném filmu s Tomem Hanksem) musela vrátit na Zemi. Posledním, kdo zanechal stopy v měsíčním prachu, byl v prosinci 1972 velitel mise Apollo17 Eugene Cernan, rodák z Chicaga, jehož předkové přišli do Ameriky počátkem 20. století z Čech a Slovenska.

Po roce 1972 byly loď Apollo a mohutná raketa Saturn použity ještě pro program americké orbitální stanice Skylab a také společný projekt se Sovětských svazem Apollo-Sojuz v roce 1975. To ale byly poslední záchvěvy amerického měsíčního programu, přestože Cernan při svém odletu z Měsíce vyjádřil přesvědčení, že se tam lidé na vrátí. Zatím se tak ovšem nestalo, Američané se soustředili na program raketoplánů a později spolu s Ruskem na provozování stanice na oběžné dráze Země.

O návratu na Měsíc hovořili všichni tři poslední američtí prezidenti, zatím ale zůstává jen u slov, také termín návratu je spíše orientační. George Bush hovořil o roku 2020, Barack Obama uváděl rok 2030, stejně jako Donald Trump, jehož administrativa ale vidí Měsíc spíš jako přestupné stanici pro lety na Mars. Plán letů na zemskou družici do roku 2031 letos představila i ruská agentura Roskosmos a stranou nezůstávají ani Číňané, kteří by na Měsíci chtěli přistát v roce 2030.

Témata:  Měsíc,  NASA (Národní úřad pro letectví a vesmír),  vesmir