Základna na Měsíci? Spousta komplikací, ale zdaleka na sci-fi

S plány na vybudování lunární základny nebo dokonce kolonii přišla již celá řada institucí. Společnost SpaceX zakladatele Elona Muska oznámila svůj záměr již v srpnu 2017. Čínská vesmírná agentura (CNSA) nedávno dostala na Měsíc svoji první sondu a ohlásila další fáze, které by měly vyvrcholit „testováním technologií a průzkumem (prostředí) pro stavbu společné lunární základny sdílené několika zeměmi,“ jak v lednu informoval Wu Yanhua z CNSA.

Také Evropská vesmírná agentura (ESA) a americká NASA chtějí na Měsíci vybudovat permanentní základnu. I některé další soukromé společnosti, jako Blue Originin, se chtějí dostat na Měsíc. Jak upozorňuje BBC, lidé doposud „žili“ na Měsíci pouhé tři dny. K tomu, aby tam mohli astronauti skutečně dlouhodobě přežívat, bude zapotřebí vyřešit celou řadu technických záležitostí.

Měsíční teploty dosahují maxima -127 stupňů Celsia a minima -173. K tomu je zapotřebí započítat radiaci a gravitaci, která je šestkrát nižší, než ta pozemská. Lunární den i noc trvají dva týdny, což může negativně ovlivnit zásobování solární energií.

Již vybudování samotných budov bude náročné. Dostat materiál na Měsíc je drahé, a proto se vědci zaměřují na možnosti, jak využít to, co jim nabízí samotný povrch. Jeden z plánů počítá se zpracováváním měsíčního regolitu, který má podobné vlastnosti jako vulkanický písek. Z něj by se mohly vyrábět cihly na stavbu budov. Proces, který testují vědci v Kolíně nad Rýnem, je nadějný. Prozatím však příliš pomalý. „Trvá zhruba pět hodin vytvořit jednu cihlu,“ řekl Matthias Sperl, který výzkum vede. „Pro stavbu iglú jich potřebujete 10 000,“ dodal.

Také bude potřeba vyřešit problém s vodou. Proto se bude základna pravděpodobně nacházet na jednom z pólů, kde NASA potvrdila přítomnost ledu. Z něj by mělo být možné drahocennou tekutinu získávat. Z regolitu by mohl být extrahován i kyslík potřebný k dýchání. Jedním z možných zdrojů kyslíku je minerál ilmenit (FeTiO3), který v kombinaci s vodíkem za teploty 1000 stupňů Celsia vytváří vodní páru. Z té by následně mohl být extrahován kyslík i vodík.

Astronauti budou také muset zajistit spolehlivý zdroj energie. Podle Aidana Cowleyho z ESA by se dala využít voda, která se na Měsíci nachází v podobě ledu. „Během (měsíčního) dne budeme mít dostatek solární energie, pravděpodobně přebytek, s pomocí které bychom mohli rozdělit vodu na vodík a kyslík,“ myslí si. Opětovným spojením by vznikla energie, která by se dala využít.

Přestože se tyto plány mohou zdát nereálnými, již dnes na nich pracuje mnoho vědců a výzkum podporují jak jednotlivé vlády, tak soukromé společnosti. Na rok 2024 až 2025 je naplánována mise, která by měla na Měsíc dopravit některé z technologií, aby mohli vědci ověřit jejich funkčnost a odolnost. K instalaci měsíční základny je tak možná mnohem blíž, než si představujeme.

Témata:  Měsíc,  astronauti,  vesmir,  NASA (Národní úřad pro letectví a vesmír)