Technické vzdělávání? Budoucí odborníky je třeba vychovávat systematicky, říká pro Globe24.cz odborník

Jste autorem podkladové studie k začleňování technického vzdělání na základních školách, můžete přiblížit, jak vznikala?

Podkladová studie je vyústěním dlouholeté spolupráce akademické sféry, základních a středních škol, expertů na mimoškolní vzdělávání a taktéž odborníků z firem a podniků. Vznikala v týmu lidí, kteří se dlouhodobě zabývají problematikou vzdělávání. Klíčové myšlenky prošly intenzivní diskusí na mnoha fórech a jsou podloženy dalšími dokumenty, které dokládají aktuální situaci v České republice i zahraničí. Ostatně pracoviště, na kterém působím, se technickým vzděláváním a přípravou takto zaměřených učitelů zabývá přes 50 let. I díky tomu, že nejsme klasickým akademickým pracovištěm, ale že děti vzděláváme pravidelně přímo v našich učebnách na fakultě, máme velké zkušenosti. Metodické náměty a navrhované výukové postupy můžeme ihned ověřovat.

Kdy se žáci s novou výukou týkající se technických znalostí setkají přímo ve škole? V jaké podobě?

Ihned po svém vzniku uveřejněná studie mj. upozorňuje na to, že již delší dobu je poukazováno na nezbytnost systematického setkávání se žáků s učivem o technice. To, od kdy, v jaké podobě a rozsahu se s inovativně pojatým učivem budou žáci ve školách setkávat, je otázkou dalšího vývoje. Rozhodně ale nemohu na toto dát jednoznačnou odpověď, jelikož já jsem v rovině experta a nespadá to do mých kompetencí.

Čeho by výuka měla dosáhnout?

Podkladová studie je plně v souladu s Inovační strategií ČR. Ta nemůže být založena jen na, zjednodušeně řešeno, vytváření inovačních center a dalších podobných opatřeních, ale potřebujete i lidské zdroje, které jsou v mnohém klíčové. Z perspektivního hlediska je nezbytné budoucí odborníky systematicky vychovávat, a s tím musíte začít již na základní škole. Samozřejmě, je to jen začátek dlouhé cesty, ale velmi podstatný.    

 Je technika z dnešního pohledu pro mladou generaci významná?

O významu technického vzdělávání pro mladou generaci diskutujeme pravidelně na mezinárodních fórech a bylo by možné uvést celou řadu důvodů. Vyberu jen ty klíčové. Je nezbytné, aby moderní škola byla školou opravdu pro všechny, myslím tím zejména, aby každé dítě mělo možnost ve škole zažít úspěch a mohlo odhalovat a rozvíjet své zájmy. Nemusíme se dlouze přesvědčovat o tom, že určité procento dětí má technické nadání, nebo alespoň zájmy. Dokonce výzkumy uvádějí, že počet technicky nadaných dětí převyšuje počet nadaných matematicky, umělecky nebo literárně. Potom je nezbytné si položit otázku, jaké příležitosti nabízí současná škola těmto dětem?

A nabízí jim nějaké příležitosti? Je potřeba na to myslet i na základní škole?

Naštěstí není situace ve věci technického vzdělávání na základních školách natolik tristní a v posledních letech došlo k velkému obratu, a to i díky metodickému pokynu MŠMT. Společnost si již uvědomila, že počítače, tablety a chytré telefony za nás všechno nevyřeší, že je nezbytné umět technicky myslet, a že jsou nezbytné i šikovné ruce. Moderní technologie se samozřejmě promítají i do oblasti řešení technických problémů. V tomto ohledu jsou významné, ale nikoliv samospasné. Podobně je tomu například v matematice, kalkulačka či excelovská tabulka vám mohou napomoci, ale musíte umět matematicky myslet. To je základ.

Mladá generace by měla být nejen čtenářsky, matematicky, přírodovědně… gramotná, ale i technicky. Vždyť s technikou se člověk setkává v životě dnes a denně. Mladou generaci musíme naučit základům technického myšlení a technické tvořivosti. Kreativitu osobně považuji za velmi významnou.

Bude předmět Technika pevnou součástí struktury předmětů?

Toto je velmi podstatná otázka a jsem rád, že ji kladete. Člověk, který se problematikou nezabývá dnes a denně nebo nesleduje to, co se přímo na školách odehrává, může nabýt dojmu, že přicházíme s něčím radikálně novým. Tak tomu opravdu není. Navazujeme na dlouholetou historii realizace technického vzdělávání. Takto zaměřená výuka v celkovém pohledu nikdy ze škol nevymizela, problém ovšem nastal tehdy, když současně platné kurikulum umožnilo v rámci praktických činností, jak je dnes předmět mj. nazýván, realizovat aktivity, které nemají spojitost s technikou a nevedou k rozvoji technického myšlení a kreativity. Na toto se snažíme reagovat, aby žáci s technickými zájmy nebyli diskriminováni. Je nezbytné všem žákům poskytnout rovné příležitosti.

Není nějakým způsobem předmět reakcí na nedostatek řemeslníků a také dělníků pracujících v tzv. montovnách?   

Tím, že se žáci bezprostředně setkají s učivem o technice a praktickými činnostmi mají možnost nejen rozvinout technickou gramotnost, představivost a kreativitu, ale poznat, o čem technika je, zda je aktivity baví a pokud ano, aby se tento zájem stal rozhodujícím při volbě dalšího studia, resp. volbě povolání. Máme příklady vysokoškoláků, kteří po dostudování zjistí, že je např. baví řemeslo a že je to dokonce ekonomicky výhodnější, než kdyby např. dělali archiváře. Toto je zjednodušený příklad, kdy základní škola selhala a neumožnila žákovi správné profesní nasměrování. Systematickým začleněním učiva o technice nesledujeme profesní orientaci žáků na řemeslné obory, smysl je daleko hlubší. Jednou vznícený technický zájem může žáka směřovat i na gymnázium a být příčinou pozdější volby technicky orientovaného studijního oboru na vysoké škole. Tímto pozitivně přispějeme k výchově technické inteligence, kterou tolik potřebujeme. Nechceme být montovnami, chceme u nás vyvíjet nové věci. Nevykládejme ale tuto tendenci jako „násilné“ směřování dětí na technické obory. To v žádném případě. Koho baví matematika, nechť ji dále studuje, stejně tak je tomu i v případě jiných zájmů. Jde o to, umožnit všem žákům bez rozdílu poznat své vlohy a na základě tohoto dále svobodně rozhodovat o svém životě. 

Jak na tyto myšlenky reagují ostatní aktéři vzdělávacího procesu? Zřizovatelé, tj. obce, rodiče nebo nějaké soukromé subjekty?

Toto všechno si již dávno uvědomilo nejen MŠMT, ale i zřizovatelé škol, tedy města a obce, kteří v poslední době masivně podporují realizaci technického vzdělávání na základních školách. Napomáhají rovněž firmy a podniky, jež finančně přispívají na pořízení nového vybavení specializovaných učeben. Tyto kroky se setkávají s pozitivním ohlasem rodičů. Školní praxe je tedy připravena a technické vzdělávání se aktuálně na základních školách realizuje v daleko větší míře, než tomu bylo např. před 8 lety. Nyní však nastává vhodná doba pro úpravu kurikula, které je s ohledem na současné potřeby neaktuální. To rozhodně není dobré a je žádoucí změna. 

Co bude jeho obsahem? 

Již jsem zmínil, že technické vzdělávání je na základních školách realizováno již dnes. V souvislosti se zastaralým kurikulem se ale setkáváme s problémem, že není vždy pojímáno zcela správně. Začnu prostředím, ve kterém by se výuka měla odehrávat. Když na školách navštěvuji nově vybavené učebny, téměř vždy se setkávám s uspořádáním stolů pro frontální výuku. Ptám se, což neuvažujeme existenci projektového vyučování a badatelsky orientovaného učení? Tady je dobře zřetelné, že je nezbytná existence jasného signálu v podobě nového kurikula, aby se školy proměnily a neustále se neohlížely zpět. Mimo jiné, navrhujeme i takové aktivity, které bude možné realizovat v klasické třídě, nejen specializované učebně.

S tím se pojí i problém výukových pomůcek…

Z rámcového hlediska jsem proti svazování škol specifikací, s jakými konkrétními materiály by žáci měli ve výuce pracovat, stejně tak, jaké postupy by měli při technických činnostech uplatňovat. Společným pojítkem ale bude rozvoj technické gramotnosti a technické tvořivosti. Poté můžete technický problém vyřešit tak, že sáhnete po tradičních materiálech a vezmete do ruky pilku a kleště nebo taky, že použijete k řezání počítačem ovládaný laser nebo nějakou součást vytisknete na 3D tiskárně.      

Takže si nové technické vyučování představujete jako jeden z klasických předmětů?

Ano, rozhodně ale nebude podstatou biflování se v životě nevyužitelných poznatků, půjde o prakticko-činnostně pojatý předmět vhodný pro dívky i chlapce, který bude vhodnou protiváhou předmětům založeným převážně na kognitivní zátěži.  

Témata:  vzdělání,  školství,  technika,  Doc. PhDr.PaedDr. Jiří Dostál, Ph.D.,  průmysl