Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Radikálové Bartoš a Zemánek u soudu obvinění z antisemitismu odmítli

Soudy, ilustrační fotografie
Soudy, ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Jihlava - V Jihlavě dnes začalo hlavní líčení s předsedou Národní demokracie Adamem B. Bartošem a bývalým místopředsedou strany Ladislavem Zemánkem. Žaloba je viní z hanobení národa a podněcování k nenávisti. Oba obvinění odmítají.

Podle státního zástupce muži loni v březnu zanechali u pomníčku zavražděné Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku protižidovský text: "Její smrt český národ semkla a s naléhavostí mu ukázala nutnost řešení židovské otázky. Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena." Za to na ně podal trestní oznámení Michal Doležel, brněnský radní za hnutí Žít Brno.

Soudkyně Tereza Jedličková letos v březnu trestním příkazem oba muže odsoudila k odnětí svobody na 12 měsíců s podmíněným odkladem na dva roky. Oba proti trestnímu příkazu podali odpor, proto se koná hlavní líčení.

"Rozhodně jsme nehanobili židovský národ a nevyzývali k nenávisti," uvedl shodně oba obžalovaní. Podle Zemánka je termín "židovská otázka" neutrální, používají ho i židovští představitelé a je míněn jako problematika vztahů mezi židy a příslušníky jiných národů. Bartoš řekl, že na místě se chovali pietně, pouze na informační tabuli s podle nich jednostranným a zavádějícím textem umístili svůj výklad jako politickou proklamaci.

"Nevím, jestli se dopustili trestného činu, ale tvrdím, že to, co provedli v Polné, je společensky závadové a je to návod k rozdmýchávání protižidovských nálad," řekl u výslechu soudní znalec Josef Zouhar.

Státní zástupce Ivo Novák v závěrečné řeči s poukazem na závěr znalce řekl, že obžalovaní svým skutkem naplnili znak trestného činu. S přihlédnutím k dosavadní bezúhonnosti obžalovaných považuje za adekvátní stejný trest jako při soudním příkazu. V případě Zemánka by podle něj bylo možné od trestu upustit.

Anežka Hrůzová zemřela násilnou smrtí v roce 1899. Ze zločinu byl obviněn a poté odsouzen Žid Leopold Hilsner. Proti následné vlně antisemitismu, takzvané hilsneriádě, bojoval i Tomáš Garrigue Masaryk. Snažil se vyvrátit domněnku, že se Hrůzová stala obětí rituální vraždy.

Témata:  Adam B. Bartoš antisemitismus soudy

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda ČR

Sport dostane stovky milionů na obnovu po povodních, rozhodla vláda

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.