Dne 23. srpna 1939 byla podepsána smlouva známá jako pakt Ribbentrop-Molotov. Tehdejší nacistické Německo a Svaz sovětských socialistických republik se dohodly na vzájemném neútočení, přátelství a spolupráci. Pakt měl také tajný dodatek o pozdějších sférách vlivu v tehdejší Evropě. Jaké byly následky paktu Ribbentrop-Molotov?
V Moskvě podepsali dne 23. srpna roku 1939 dva muži smlouvu o neútočení a spolupráci Sovětského svazu s Německem. Jednalo se o německého ministra zahraničních věcí Joachima von Ribbentropa a ruského ministra zahraničí (lidového komisaře) Vjačeslava Molotova. Právě po těchto mužích dostal pakt svůj název. Pakt vlastně představoval dohodu, že proti sobě Sovětský svaz a nacistické Německo vojensky nezaútočí, a že ani jedna strana nepřejde na stranu nepřítele. Rusko se také zavázalo k tomu, že se nikdy nebude účastnit protifašistického odboje. Smlouvu však nakonec Němci porušili, když dne 22. června 1941 zaútočili v rámci tzv. operace Barbarossa na Sovětský svaz.
Stalinovým zájmem při podpisu smlouvy byl zejména zisk území. Šlo mu o rozšíření území, aby byl Sovětský svaz obnoven ve velikosti někdejšího carského Ruska. Podle paktu Ribbentrop-Molotov mělo být k Rusku připojeno Estonsko, Finsko a Lotyšsko. V jihovýchodní Evropě nemělo pak mít Německo žádný vliv. Pozdějších sfér vlivu nacistického Německa a Sovětského svazu se týkal tajný dodatek smlouvy.
Zanedlouho po uzavření tohoto paktu, dne 1. září roku 1939, zaútočilo Německo na Polsko. Začala druhá světová válka. Dne 18. září 1939 proběhla sovětská invaze. Na konci září pak vznikl právě tajný dodatek, kdy se obě strany domluvily na spolupráci a přátelství. Německo si zabralo větší část Polska, než bylo předem domluveno, Litva naopak připadla Sovětskému svazu.
V roce 1940 v rámci tajné dohody Sovětský svaz zaútočil na Finsko. V březnu došlo k uzavření tzv. Moskevského míru, kdy Finsko ztratilo část území ve prospěch Sovětského svazu. Zachovalo si však jistou nezávislost. S pobaltskými státy Rusko uzavřelo Smlouvu o obraně a vzájemné pomoci, čímž bylo schváleno umístění vojenských základen v těchto zemích. Nakonec byly tyto státy k Sovětskému svazu připojeny. Polsko a pobaltské republiky tak vlastně přestaly existovat.
Nacistické Německo se mohlo v klidu chystat na výboje do oblasti severní a západní Evropy. Se Sovětským svazem ukončila veškerý obchod Velká Británie i Spojené státy americké. Rusko se tak v tomto ohledu stalo závislé na Německu, odkud se mu dostávalo strojů, průmyslových zařízení i vojenské techniky, jako byly například nové zbraně a letadla. Německo se zase stalo závislé na Sovětském svazu, který vyvážel bavlnu, kukuřici, dřevo, azbest, fosfát, chrom nebo palivo. Díky Sovětskému svazu mohli Němci využívat také transsibiřskou magistrálu. To ještě Rusové netušili, že si pod sebou pomalu podřezávají větev.
V roce 1940 se začaly německé dodávky do Sovětského svazu snižovat. To už Adolf Hitler připravoval plán na napadení Ruska. V lednu 1941 mezi sebou obě strany podepsaly další ekonomickou dohodu, a proto Göring s Ribbentropem naléhali na Hitlera, aby útok na Sovětský svaz nerealizoval. V květnu téhož roku dorazila do Německa dodávka indického kaučuku ze Sovětského svazu, který Němci využili na výrobu pneumatik potřebných pro uskutečnění operace Barbarossa. Když dne 22. června roku 1941 zaútočil Hitler na Rusko, mířila do Německa ještě dodávka sovětského obilí…
Témata: Sovětský svaz, Adolf Hitler, Josif Stalin
Související
11. srpna 2020 9:40
19. června 2020 14:08
7. května 2020 22:02
21. dubna 2020 21:55
5. dubna 2020 9:16
