Jak se v Česku stavěly hrady? Stavitelům to šlo překvapivě rychle

Otázce počátků hradního stavitelství na našem území, stejně jako průběhu stavby hradních objektů zůstává historická a archeologická studie ještě velmi dlužna. Ukazuje se však, že podoba, náročnost provedení či stavební materiál se odvíjely od postavení a zámožnosti stavebníka, stejně jako účelu samotné stavby, která v pozdějších letech nesloužila pouze jako vojenská či strážní pevnost a bezpečná rezidence, ale také jako místo pohodlného bydlení, reprezentace, správní centrum atd. Tato proměnnost role hradů měla též vliv na dobu trvání výstavby daného objektu, přičemž technologie výstavby zůstávala až na slohové cítění po celou dobu stejná.

Je též důležité poznamenat, že hrady se většinou stavěly v několika fázích. Tomáš Durdík mluví o třech stavebních etapách. V první vznikala fortifikace, hlavní obranné prvky, například věž a základní bydlení v podobě paláce či obytné věže. Už v této etapě byl hrad funkční a mohl plnit jednu ze svých rolí. V druhé etapě se pak dostavovaly hospodářské a provozní budovy a dokončilo se bydlení. V poslední třetí etapě pak vznikaly reprezentační záležitosti, jako velký sál, ochozy, kaple apod. Základní fáze výstavby tak mohla být záležitostí jednoho až dvou let, ovšem dostavba do třetí etapy mohla trvat i několik desetiletí.

K výstavbě hradů na našem území chybí bližší informace, které by pomohly s přesnou datací, od kdy do kdy stavba daného objektu probíhala. K určení výstavby, respektive dostavby hradu se často používá první písemná zmínka o hradu, popřípadě doba, kdy se poprvé hrad objevuje jako sídlo v predikátu svého majitele. Toto datování je však mnohdy nepřesné, někdy i o několik desetiletí.  Například o hradu Konopiště existuje první písemná zmínka z roku 1318. Jeho založení je však kladeno již do 80. let 13. století, tedy o přibližně 30 let dříve. Délka jeho výstavby pak leží v tomto rozmezí.

Velké královské hrady, jako byl například Křivoklát, se mohly stavět i několik desetiletí. Konkrétně Křivoklát se ve 13. století stavěl okolo 50 let, od založení až po dokončení a vysvěcení hradní kaple. Hrad Karlštejn ze 14. století se i s freskovou výzdobou stavěl 17 let. Nejlépe zachované doklady o průběhu výstavby patří Novému hradu u Kunratic, které poskytují i informace o stavitelích, řemeslnících, cenách práce, termínech dokončení apod. Hrad byl vystavěn na počátku 15. století. Jeho výstavba byla dokončena do dvou let, kdy zde již král Václav IV. mohl pobývat.

Hrady z pozdní éry hradního stavitelství byly už především vojenskými a strážnými body. Jejich výstavba tak byla podmíněna nutností rychlého zajištění obranyschopnosti. Například hrad Panna, který vznikal ve 20. letech 15. století jako protipól hradu Kalich, byl vystavěn ve dvou fázích. První fázi podnítila vojenská posádka krále Zikmunda, která zde nejdříve vystavěla opevnění. Následující rok byl dostavěn hrad. Jeho výstavba tak byla otázkou jednoho roku.

Stanovit přesně délku výstavby hradů je obtížné a problematické. Jak již bylo výše uvedeno, odvíjela se doba budování, stejně jako provedení a náročnost stavby od mnoha kritérií, jako byla situace dané doby, zamýšlené plány funkce a podoby stavby, možnostech stavebníka i na samotném tlaku na rychlost výstavby. V počátcích byly mezi královskými a šlechtickými hrady znatelné rozdíly. Ty se však během 14. století začaly stírat, ať už co se týče velikosti stavby, tak i její náročnosti a provedení.

Témata:  hrady a zámky,  historie