Válka o stroj na papírové pytlíky! Nikdo nevěřil, že jej vynalezla žena!

Ta geniální žena se jmenovala Margaret Ethridge Knightová. Narodila se v roce 1838 v městečku Yorck ve státě Maine. V dětství přišla o otce, a od osmi let musela pracovat v přádelně na bavlnu. Ve dvanácti letech se stala svědkem nehody, při níž byla jedna z dělnic zachycena strojem, který ji kvůli absenci nouzového zastavení zabil.

To malou dívku inspirovalo, a navrhla několik bezpečnostních prvků, včetně nouzového zastavení stroje. Její nápady se brzy rozšířily po celých Spojených státech, ale protože se dívka nevyznala v patentovém právu, a nikdo ji neporadil, na svých nápadech nevydělala ani cent.

Roku 1868 se mladá žena přestěhovala do Springfieldu v Massachusetts, kde pracovala pro společnost Columbia Paper Bag Company, ve které lepila sáčky. Vynalézavou ženu šokovala primitivnost výroby a kvalita výrobku. Jednalo se o obyčejný sáček, do kterého se vešlo velmi málo zboží. Skládaný sáček s plochým dnem byl sice již znám, ale jeho výroba byla příliš zdlouhavá a náročná.

Margaret napadl princip stroje, který by výrobu sáčku s plochým dnem zvládl. Ty by nejen složil, ale i sáček slepil. Postavit dřevěný model svého stroje ještě zvládla, ale plně funkční kovový prototyp už byl nad její síly. Zašla tedy do nejbližší dílny. Majitel si nejprve myslel, že se jedná o nějakou bláznivou osobu, ale nakonec se nechal přemluvit.

Stavba šla rychle kupředu.  Margaret nechtěla nic nechat náhodě, a proto si vše chtěla nechat patentovat. K jejímu překvapení ji od příslušného úřadu přišla zamítavé odpověď. Stroj už si nechal patentovat jistý Charles Annan. To byl dělník z dílny, kde vznikal prototyp a její nápad sprostě ukradl.

Pokud Annan předpokládal, že se Knightová vzdá bez boje, přepočítal se. Ta je zažalovala a začal lítý soudní spor. Annanova obhajoba byla hloupá a primitivní. Žena prostě něco tak sofistikovaného přeci vymyslet nemůže. Soudce mu z počátku dával za pravdu. Když ovšem Margaret přinesla své plány a návrhy a v její prospěch mluvili i zaměstnanci dílny, změnil názor a Annan roku 1871 spor s ostudou prohrál.

Margaret stejného roku založila s podporou finančních partnerů v Connecticutu firmu Eastern Paper Bag Co a začali ji plynout poplatky z jejího nápadu. Ve vynalézání však neustala. Do roku 1914, kdy v 76 letech zemřela, získala celkem 27 patentů! Dokázala vylepšit rotačku, rotační i spalovací motor, pro ševce vynalezla automatickou řezačku na podešve nebo automatickou číslovačku. Většina jejích vynálezů se používá jen s minimálními úpravami dodnes.

V osobním životě nebyla Margaret moc šťastná. Zůstala svobodná a bezdětná, a její patenty ji právě moc nevynášely. Je znám její výrok „Jediného, čeho lituji je, že jsem se nenarodila jako muž. Měla bych více příležitostí.“ Po její smrti ji tisk označil za „Edisona v sukních“ a stala se vzorem pro hnutí sufražetek. Největší pocty se ji dostalo 92 let po smrti, kdy byla uvedena do síně slávy amerických vynálezců. Tím byly definitivně uznány zásluhy Margaret Ethridge Knightová na rozvoj techniky

Témata:  technika,  věda,  historie,  USA,  feminismus