Sovětský vesmírný program „Buran“ měl být reakcí na raketoplány americké společnosti NASA. Jednalo se o pravděpodobně nejdražší projekt sovětského objevování vesmíru. První – a také jediným funkčním – raketoplánem byl Buran. Sovětské naděje však dnes leží v muzeu a také v poušti.
Vesmírný program Buran byl zahájen v roce 1974. Cílem Sovětů bylo vyrovnat se americkému programu společnosti NASA. Ačkoliv byl tento program velmi cílevědomý, dokázali postavit jen jeden funkční raketoplán s názvem Orbiter K1, jinak známým jako Buran.
NASA začala s vývojem raketoplánů, protože doufala ve snížení nákladů. Místo jednorázové rakety využít raketoplán, který lze poslat do vesmíru opakovaně. A zatímco NASA chtěla jen ušetřit, Sovětský svaz program vnímal jako potenciální hrozbu. A tak začal Buran.
Slovo buran je převzaté z turečtiny a znamená to „chladný vítr ze severu“, často je však překládáno jako „sněžná bouře“. Právě jmenovec programu Buran se proletěl jen jednou. Místo třídenního letu zůstal ve vzduchu jen několik hodin.
Raketoplán Orbiter K1 měl unést šest pasažérů a unést až 7 metrů dlouhé satelity v nákladním prostoru. V tom mohla potencionálně sedět i dodatečná posádka. Buran měl délku 36,37 metru, vážil 75 tun a jeho křídla se rozpínala téměř 24 metrů.
Nakonec se Buran do vesmíru vznesl jen jednou, a to 15. listopadu 1988, kdy byl proveden test. Do orbity se dostal pomocí rakety Eněrgija. V letounu nikdo nebyl – Buran neměl systémy podpory života. Raketoplán byl řízen dálkově.
Buran dvakrát obletěl Zemi, než přistál na kosmodromu Bajkonur. Přistávací dráhu postavili speciálně kvůli tomu. Protože byl let řízen dálkově, dálkově bylo řízené i přistávání. Což je něco, co americké raketoplány neuměly.
Praha byla posledním místem, do kterého zavítal sám Buran. Raketoplán letěl 3 hodiny a od té doby se sám do vzduchu nikdy nepodíval. Po jeho návštěvě na hřbetě Antonova v Paříži a Praze byl ruský kosmický program zrušen a Buran svému účelu nikdy nedostál.
Orbiter K1 se stal pro Sovětský svaz problémem, stejně jako celý program. Sovětské Ministerstvo obrany si uvědomilo, že program nedosahuje takových výsledků, aby bylo možné omluvit jeho ohromnou cenu. Sovětský svaz se navíc v roce 1991 rozpadl na menší státy.
Hangár, v němž Buran a jeho další modely stály, připadl Kazachstánu. V roce 2002 se zřítila střecha hangáru, což zničilo raketoplán Buran i jeho nosnou raketu. Kromě něho však existovaly další. Raketoplán Ptička, což rusky znamená ptáček, byl dokončen téměř celý, když byl program zrušen. Třetí byl dokončený asi z poloviny, nyní se nachází v Německu.
Kosmodrom Bajkonur stojí na kazašské půdě a je z větší části zapomenut. Před dvěma lety ho „objevil“ fotograf, který se specializuje na opuštěná místa, Ralph Mirebs. V obrovském komplexu našel právě model Ptička a také maketu prvního Buranu označenou OK-MT.
Oba stoje byly poměrně zachovalé, jen zaprášené a špinavé. Hangár, v němž jsou umístěné, byl postaven tak, aby přestál výbuch rakety v blízkém okolí. Pro milovníka opuštěných budov a areálů musí být toto místo doslova magické.
Protože však o program nebo zachování jeho pozůstatků nikdo nemá moc veliký zájem, zůstane asi hangár a s ním i téměř kompletní raketoplán a maketa ukryty v poušti někde v Kazachstánu. Oproti tomu Vertical Assembly Building, v níž vznikaly americké raketoplány, je oblíbenou turistickou atrakcí vesmírného střediska na Floridě.
Témata: Sovětský svaz, raketoplán
Související
11. srpna 2020 9:40
19. června 2020 14:08
7. května 2020 22:02
21. dubna 2020 21:55
5. dubna 2020 9:16
