Nová americká letadlová loď je zatím spíše plovoucí problém než všemocná zbraň!

Vývoj nové letadlové lodi začal již v 90. letech 20. století. Kýl první lodě stejnojmenné třídy, tedy Gerald R. Ford, byl položen v roce 2009. Stavba probíhala v Newport News ve Virginii. Na vodu byl Gerald R. Ford spuštěn roku 2015 a roku 2017 jej slavnostně pokřtil prezident Donald Trump a převzalo jej námořnictvo.

Nová letadlová loď má skutečně mamutí rozměry. Na délku měří 337 metrů a na výšku od kýlu po letovou palubu má Ford 78 metrů. Trup je rozdělen na 25 palub. Výtlak činí 100 000 tun. Srdcem lodi jsou dva nukleární reaktory A1V, každý s výkonem 700 MW. Nové reaktory jsou nejen menší než jejich předchůdci ze starších letadlových lodí třídy Nimitz, ale jsou i konstrukčně jednodušší, vyžadují menší údržbu a mají o čtvrtinu vyšší výkon. Reaktory dodávají páru čtyřem generátorům, které dodávají energii nejen palubním bojovým systémům, ale pohánějí i čtyři elektromotory pohánějící šrouby, které lodi dávají maximální rychlost až 30 uzlů (56 kilometrů v hodině).

Výzbroj lodi má tvořit až 90 letadel. Z lodi by vedle F-35 C měly operovat i F-18, průzkumné Northrop Grumman E-2 Hawkeye nebo nákladní Grumman C-2 Greyhound. Vedle toho budou moci z paluby startovat i drony a vrtulníky. Vedle letadel je  USS Gerald R. Ford vyzbrojena protiletadlovými střelami moře-vzduch RIM-162, systéme ochrany na krátkou vzdálenost proti protilodním střelám RIM-116, třemi systémy obrany na krátkou vzdálenost Phalanx CIWS, jehož základem je rotační šestihlavňový kanón M61 Vulcan a čtyřmi kulomety 12,7milimetru M2 Browning. 

Díky vysoké míře automatizace má Gerald R. Ford posádku 2600 mužů a žen. To je o 600 námořníků méně než třída Nimitz. Loď byla naplánována jako genderově neutrální. To znamená, že například na toaletách schází pisoáry. Místo obrovských ložnic pro až 180 členů posádky, jako tomu bylo na Nimitzu, má třída Ford kajuty maximálně pro čtyřicet námořníků. Další novinky jsou však již jen v oblasti bojových systémů. Nejviditelnější novinkou je značně zmenšená věž, která se nachází nalevo od letadlové paluby a jsou na ní uplatněny prvky Stealth technologie.

Největší novinkou jsou elektromagnetické katapulty pro start letadel EMALS. Čtyři nainstalované katapulty mají být velkou výhodou pro provoz a vedení bojových operací. V první řadě odpadla nutnost vést na palubu vysokotlaký parovod. EMALS má také daleko plynulejší provoz, a působí na trup letadla po celou dobu startu rovnoměrněji.  Tím se omezuje opotřebení konstrukce startujících strojů. Elektromagnetické katapulty jsou také rychlejší. Oproti starším lodím třídy Nimitz zvládne Ford teoreticky o 20 % vzletů více a v normálních dnech dokáže do vzduchu dostat 160 letadel. V nouzových situacích dokonce mají systémy zvládnout až 270 vzletů.

Ukázalo se však, že EMALS jsou nedotažené. Katapulty nejsou schopny fungovat bez poruch ani čtyři dny. Pokud se porouchá jeden katapult musí být vyřazeny z provozu všechny. Navíc nejsou elektromagnety nijak odstíněny. Pokud z lodi začnou startovat letadla, je loď snadno díky impulsům z něj zachytitelná na stovky kilometrů, a naprosto se tak eliminuje technologie Stealth uplatněná na konstrukci lodi.

Velké problémy byly i se záchytný systémem nové generace AAG, jehož součástí je vodní turbína, je schopen při přistání zachytit až 70 % kinetické síly letadel. Problém byl však v tom, že systém dokázal zachytit pouze 53 % přistávajících strojů a provozu vydržel bez poruch jen krátce. Dokonce se tvrdilo, že šance, aby AAG vydržel plně funkční čtyři dny je pouhých 0,001 %. Podle posledních zpráv se však podařilo vychytat mouchy, a systém se stal plně spolehlivým.

Další problémovou položkou jsou muniční výtahy AWE. Ty používají elektromagnetické technologie místo lan. Výtah je tak rychlejší a unese až 12,7 tun nákladu. Problém byl v tom že na palubě lodi do ledna 2019 nebyl namontován ani jeden z jedenácti výtahů, a nyní, po jejich dodání, fungují podle některých zpráv pouze dva. Třešinkou na dortu nefunkčnosti lodě je pak supermoderní multifunkční radar AN/SPY-3, který nejen, že není schopen zaměřit přesně letící cíle, ale dokonce hlásí i neexistující odraz.

USS Gerald. R Ford dosud vyšel americké daňové poplatníky na 13,2 miliardy dolarů a stal se tak nejdražší lodí v historii. Bojeschopnosti měla loď dosáhnout již v roce 2018 ale vzhledem k neustálým technickým problémům se Ford může dočkat prvního ostrého nasazení až někdy v roce 2022. Skeptici mluví dokonce až o roce 2024.

To by už měla být v provozu i druhá jednotka třídy USS John F. Kennedy. Ten byl na vodu spuštěn v říjnu roku 2019. Celkem má být postaveno deset jednotek třídy Ford a mají sloužit více než 50 let. Je tedy jasné že všechny technické problémy musí být odstraněny. Program letadlových lodí je až příliš důležitý a drahý na to, než aby neuspěl. 

Témata:  námořnictvo,  USS Gerald R. Ford,  U.S. Navy,  USA,  Donald Trump