reklama

Mučení žádné informace nepřineslo

Po letech soudních sporů stále zůstává utajována zpráva o 6.700 stranách týkající se programu detence, mučení a dalšího zneužívání vězňů ze strany CIA po 11. září 2001, kterou sepsal senátní výbor pro tajné služby, připomíná právnička. Nastiňuje, že CIA své metody označovala jako "pokročilé vyšetřování", což byl eufemismus pro mučení, které mělo zadržované zlomit psychicky i fyzicky a navodit strach a zoufalství.

Tyto techniky zahrnovaly waterboarding a další simulování topení, fyzické násilí, spánkovou deprivaci kvůli nepřetržitě řvoucí hudbě, nahotu či nucené stání v bolestivých pozicích po dlouhé hodiny, upozorňuje Shamsiová. Zdůrazňuje, že nic z toho není legální, ale CIA se své krutosti snažila ospravedlnit tvrzením, že vedly k zisku přesných informací.

Spojené státy následně vedly zlehčující debatu o efektivitě mučení, kterou následně uložil k ledu výtah senátní zprávy, konstatuje expertka. Vyzdvihuje závěr, že program nevedl k zisku žádných podstatných informací.

"Obamova administrativa úspěšně bránila zveřejnění plné zprávy, ale alespoň došlo k uvolnění jejího shrnutí v roce 2014," pokračuje právnička. Doplňuje, že na jeho základě mohly dvě přeživší oběti a jedna pozůstalá rodina zažalovat dva psychology, kteří na programu se CIA spolupracovali, a dosáhly vyrovnání.

Jde o důležitý precedent, který ukazuje, že soudy si dokážou poradit se žalobami zpochybňujícími zneužívání pravomocí tajnými službami ve jménu bezpečnosti USA, deklaruje Shamsiová. Kritizuje, že příběhy další obětí a přeživších - především muslimů jiné než bílé barvy pleti, kteří museli snášet zneužívání vlády moci - zůstávají zpravidla neznámé.  

Veřejnost musí vidět plnou zprávu, aby se dozvěděla o plném rozsahu napáchaných škod a podrobnostech zneužívání pravomocí, které CIA americkým zákonodárcům, soudům a médiím zkresluje, nabádá odbornice. Apeluje, aby si zprávu přečetla výkonná moc a vyvodila z ní důsledky, jak Kongres zamýšlel.

Kariéra viníků pokračuje

Zásadní je naprostá transparentnost ve vztahu k veřejnosti, obětem mučení a rodinám těch, kteří nadále trpí, konstatuje Shamsiová. Odkazuje na jednu postavu snímku The Report, Gula Rahmana, který byl v roce 2002 mučen a zabit ve věznici CIA v Afghánistánu, jehož rodina žaluje CIA, která ale odmítá sdělit i to, co se stalo s jeho tělem.

"Sedmnáct let poté, co byl Gul Rahman zabit, jeho rodina touží, aby mu poskytla řádný pohřeb," pokračuje právnička. Táže se, co další přeživí a jejich rodiny, kterým se americká vláda nikdy neomluvila, nikdy oficiálně nepřiznala, že jim způsobila psychickou a fyzickou újmu, nehledě na odškodnění a rehabilitaci.    

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Mnozí architekti amerického vládního mučení, jeho pachatelé a zastánci nadále ovlivňují politiku a činnost současné administrativy, upozorňuje expertka. Poukazuje, že Gina Haspelová, která na tajné mučení a detenční zařízení dohlížela, momentálně vede CIA, zatímco Marshall Billingslea, který mučení hájil v rámci administrativy George W. Bushe, je nyní náměstkem ministra financí pro boj s financováním terorismu a nominantem na zásadní post pro lidská práva na ministerstvu zahraničí.

Pak je zde prezident Donald Trump, který ve své kampani sliboval návrat mučení a ačkoliv s tím zatím neuspěl, omilostnil armádní příslušníky obviněné a usvědčené z válečných zločinů, kritizuje právnička. Proto nabádá Kongres, aby plně odtajnil senátní vyšetřovací zprávu a hnal pachatele k zodpovědnosti, nikoliv je potvrzoval do klíčových postů v administrativě.

"Beztrestnost vládních představitelů, kteří páchají zločiny, znamená, že dohled a justiční systém této země bude dále oslaben a vnímán jako neschopný," nebere si servítky Shamsiová. Konstatuje, že oběti a přeživší si zaslouží kompenzaci za zmařené životy a rehabilitaci, přičemž jde o test schopnosti obnovit morální a právní principy, které zničili strůjci a zastánci mučícího programu.