Jadernou válku si nikdo nepřeje, ale v politických turbulencích současného světa se může stát cokoliv. Vědci se otázkou destrukce planety jadernými raketami seriózně zabývají. Planeta totiž zažila již několikrát "konec světa".
Výbuch u Severodvinska na severu Ruska, po kterém 8. srpna nakrátko prudce stoupla radiace, nezpůsobila exploze raketového motoru na námořní plošině, jak tvrdily ruské uřady; výbuch nastal při pokusu vyzdvihnout jadernou střelu z mořského dna. S touto novou hypotézou přišla televize CNBC s odvoláním údaje americké rozvědky. Ruští i zahraniční experti, oslovení stanicí BBC, ovšem věrohodnost této verze hodnotí odlišně.
Před čtyřiadvaceti lety mohla být naše planeta zničena. Sovětský svaz již neexistoval a studená válka pominula, přesto reálně hrozilo vypuknutí jaderného konfliktu. Podobně děsivých momentů zažilo lidstvo více.
Došlo k nejhoršímu. Na horizontu se bíle zablesklo a za chvíli vidíte jen pověstný atomový hřib. Možná to bylo blíž a vy jste cítili výbuch. Ale pokud stále vidíte, znamená to, že jste jeden ze šťastlivců, který výbuch přežil. Co teď?
Ruská atomová bomba Car je považována za nejsilnější zbraň, jakou kdy člověk stvořil. O historii jejího vzniku i o zbrani samotné už toho bylo napsáno mnohé, jak velkou škodu ale tato jaderná zbraň mohla napáchat, pokud by byla během války použita nad nepřátelským územím?
Nevíme, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté se bude bojovat klacky a kameny. Tuto památnou větu kdysi pronesl kdysi Albert Einstein. Dnes víme, že největší nebezpečí hrozí právě od jaderných zbraní. A po jejich použití nám možná zbudou jen ty klacky a kameny. Co se stane po jaderné válce?
„Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté se bude bojovat klacky a kameny,“ pronesl kdysi Albert Einstein. Dnes víme, že největší nebezpečí hrozí právě od jaderných zbraní. A po jejich použití nám možná zbudou jen ty klacky a kameny. Co se stane po jaderné válce?
Washington/Pchjongjang - Severní Korea v uplynulých měsících zvýšila produkci materiálu pro výrobu jaderných zbraní, informovala s odvoláním na nejmenované činitele amerických zpravodajských služeb televize NBC.
Pro zhruba 350 tisíc obyvatel japonské Hirošimy byl 6. srpna 1945 krásný jasný den. Nálety druhé světové války se jich naštěstí netýkaly, a bombardérů vysoko na obloze nikdo nevěnoval přílišnou pozornost. A vteřinu na to se zablesklo a nad městem se vytvořil pověstný atomový hřib. Výbuch bomby známé jako "Little boy" o velikosti 15 kilotun TNT zabil s odhadem 70 tisíc lidí okamžitě. Poté nastalo peklo na Zemi. Teď si představte stejnou situaci v ulicích Prahy.
Pro zhruba 350 tisíc obyvatel japonské Hirošimy byl 6. srpna 1945 krásný jasný den. Nálety druhé světové války se jich naštěstí netýkaly, a bombardérů vysoko na obloze nikdo nevěnoval přílišnou pozornost. A vteřinu na to se zablesklo a nad městem se vytvořil pověstný atomový hřib. Výbuch bomby známé jako "Little boy" o velikosti 15 kilotun TNT zabil s odhadem 70 tisíc lidí okamžitě. Poté nastalo peklo na Zemi. Teď si představte stejnou situaci v ulicích Prahy.
O nejsilnější zbrani světa by se daly vést sáhodlouhé spekulace. Podle některých jde o americké letadlové lodě, masivní smrtící jednotky schopné udeřit kdekoliv na světě. Jiní za zbraně považují hackery, počítačové mágy, kteří dokáží udeřit na systémy nepřítele a zcela je vyřadit z provozu. Obecně se ale pojmem zbraň rozumí jeden objekt, a tím nejsilnějším je bezesporu ruský Car.
Malá země v srdci Evropy se do větších mezinárodních konfliktů většinou nezapojuje. I proto je Česká republika jednou z nejbezpečnějších zemí světa. Za studené války se ale některá města ocitla na seznamu zkázy a v případě rozsáhlejšího konfliktu na ně měly být vypáleny rakety s jadernými hlavicemi. A jedním z měst s nejvyšší prioritou byla i Praha.
V roce 1950, když americké síly ustoupily před útokem Číny přes řeku Yalu, generál Douglas MacArthur vyzval ke strategickým leteckým útokům proti Číně. Mnozí věřili, že by taková akce zahrnovala i atomovou bombu, americkou „asymetrickou výhodu" té doby.
Washington - Americký prezident Donald Trump přichází s novou jadernou doktrínou, která má být oproti éře jeho předchůdce Baracka Obamy podstatně tvrdší vůči Rusku.
Jaderné zbraně jsou doposud nejničivějším vynálezem, jaké lidstvo vymyslelo. Ačkoliv byly v praxi nasazeny pouze v několika málo případech, nejsilnější armády světa jich mají takové množství, že by jimi dokázaly několikrát vyhladit celou Zemi. Žebříček serveru Listverse se zaměřil na 10 faktů týkajících se jaderných zbraní Spojených států.
Jaderný útok, ale i povodně, zemětřesení, záplavy nebo tornáda. To jsou jen některé z katastrof, které nás mohou nečekaně zasáhnout. V některých případech bychom měli dost času na sbalení potřebných věcí, ale například při jaderném výbuchu hraje roli kažná minuta. Je proto dobré být připraven na nejhorší.
Nevíme, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté se bude bojovat klacky a kameny. Tuto památnou větu kdysi pronesl kdysi Albert Einstein. Dnes víme, že největší nebezpečí hrozí právě od jaderných zbraní. A po jejich použití nám možná zbudou jen ty klacky a kameny. Co se stane po jaderné válce?
Poblíž města Ozjorsk v Čeljabinské oblasti v bývalém SSSR byla na konci druhé světové války vězni z pracovního táboru Gulagu v utajení postavena továrna na zpracování radioaktivních materiálů Majak, jinak zvaná Kyštym. Do historie země se v následujících letech zapsala hned několikrát, byl zde spuštěn první ruský reaktor A-1, vyrobilo se zde palivo pro první ruskou atomovou bombu RDS-1, a poté došlo k havárii katastrofálních rozměrů, která v několika ohledech překonává i výbuch v jaderné elektrárně Černobyl.
Honolulu (USA) - Americký stát Havaj v pátek poprvé od konce studené války otestoval systém varování před jaderným útokem. Havajské úřady se rozhodly obnovit pravidelné měsíční testy systému v souvislosti s rostoucí severokorejskou jadernou a raketovou hrozbou, napsal dnes zpravodajský server BBC News. Podle agentury AP ale byly sirény na některých místech špatně slyšitelné, jinde nefungovaly vůbec.
Výbuch atomové bomby je sedm desítek let po jejím vynalezení stále tou nejděsivější představou vůbec. Lidstvo se jí bojí při sebemenším konfliktu a otázka nasazení jaderných zbraní je aktuální i dnes, v době, kdy jimi straší Severní Korea. Lidé už ale v historii několik jaderných bomb odpálili, a rozhodně jich nebyly desítky ani stovky. Ale tisíce.
Už několik desítek let žije Evropa relativně klidný život a téměř bez válek. Avšak nemuselo tomu tak být. Sovětský svaz měl podle všeho konkrétní plán, jak zaútočit jadernými zbraněmi na členské státy NATO, a zahájit tak zhoubnou Třetí světovou válku.
Soul - Severokorejská média odmítla zprávu světových médií z tohoto týdne, že zářijová šestá jaderná zkouška KLDR způsobila neštěstí, při němž zahynulo přes 200 lidí.
Spojené státy plánovaly odpálit na povrchu Měsíce atomovou bombu. Jaderný výbuch na jediné přirozené družici naší planety měl být především demonstrací síly v době studené války. Informuje o tom server The Telegraph.
30. dubna 2024 21:35
30. dubna 2024 20:32
30. dubna 2024 19:20
Rusko tvrdí, že v úterý sestřelilo šest taktických raket ATACMS, které údajně Ukrajina obdržela od Spojených států. Některé z nich prý byly sestřeleny nad anektovaným Krymským poloostrovem, informuje agentura AFP.
Zdroj: Libor Novák
Ve věku 79 let zemřel zakladatel a bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Podle serveru Novinky zemřel ve středu po krátké a těžké nemoci.
