Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Andrea Kašpárková promluvila o životě s vážnou nemocí

Andrea a Radek Kašpárkovi
Andrea a Radek Kašpárkovi
Foto: Instagram

Život s roztroušenou sklerózou poznává Andrea Kašpárková, bývalá manželka šéfkuchaře Radka Kašpárka, jejíž devatenáctileté dceři Natálii lékaři tuto nemoc diagnostikovali v dubnu letošního roku. Kvůli projevům tohoto onemocnění musela dívka strávit dlouhý čas v nemocnici a nyní ji čeká šest týdnů se sádrou na noze.

Kvůli zdravotním komplikacím jí totiž často vynechává pravá dolní končetina, v důsledku čehož jsou pády bohužel součástí jejího každodenního života. Její matka popsala, že po čtyřech hodinách strávených na urgentním příjmu byla celá situace velmi psychicky náročná, obzvláště když se k tomu přidalo ještě zranění jejího syna, který si na vesnici ošklivě rozbil koleno.

Prvotní příznaky nemoci se u Natálie projevily nejprve potížemi s horní končetinou, kdy začala pociťovat silnou bolest a brnění v ruce. Následně ztratila hybnost v prsteníčku a malíčku, které se jí zvláštním způsobem zkroutily.

Když se poté pokusila zvednout z postele a postavit se na nohy, namísto toho upadla, protože jí vedle pravé ruky zničehonic vypověděla službu právě i pravá noha. Po vyšetření si pak od lékařů vyslechla závažnou diagnózu, která ji zpočátku velmi vyděsila, jelikož o roztroušené skleróze neměla mnoho informací a v první chvíli dostala strach o svůj vlastní život. Onemocnění jí navíc v současnosti na denní bázi způsobuje velké bolesti hlavy a zad.

Roztroušená skleróza, často označovaná zkratkou RS nebo lidově ereska, je chronické autoimunitní a neurologické onemocnění, které postihuje centrální nervovou soustavu, tedy mozek a míchu. Podstatou této nemoci je situace, kdy imunitní systém člověka začne omylem napadat a poškozovat vlastní nervovou tkáň.

Při tomto útoku imunitní buňky ničí ochranný obal nervových vláken, který se nazývá myelin. Tento obal funguje podobně jako izolace na elektrických kabelech a zajišťuje rychlý a bezproblémový přenos signálů z mozku do celého těla. Když je myelin porušený nebo úplně zničený, komunikace mezi mozkem a jednotlivými orgány či svaly se výrazně zpomalí, zkomplikuje nebo zcela přeruší. Místo poškození se následně zahojí pevnou vazivovou tkání, takzvanou jizvou neboli plakem, což dalo nemoci i její jméno, slovo skleróza pochází z řeckého výrazu pro ztvrdnutí a roztroušená znamená, že tato ložiska se nacházejí na mnoha různých místech nervové soustavy.

Příznaky onemocnění jsou velmi rozmanité a individuální, protože přímo závisí na tom, která konkrétní část mozku nebo míchy byla zánětem zasažena. Mezi nejčastější projevy patří poruchy citlivosti, jako je brnění, mravenčení či necitlivost končetin, a také svalová slabost, která způsobuje zakopávání, potíže s chůzí a ztrátu stability. Velmi typickým prvním příznakem bývá zánět očního nevru, který s sebou přináší rozmazané či dvojité vidění nebo bolest za okem při pohledu do stran. Pacienti se také často potýkají s extrémní chronickou únavou, bolestmi hlavy, závratěmi, poruchami koordinace jemné motoriky a v pozdějších fázích i s problémy s pamětí, soustředěním nebo udržením moči.

Nemoc nejčastěji propuká u mladých lidí ve věku mezi 20 a 40 lety a statisticky postihuje přibližně třikrát častěji ženy než muže. Přesná příčina, proč k tomuto selhání imunity dochází, není dodnes plně objasněna, ale předpokládá se kombinace genetických dispozic a vnějších vlivů prostředí, jako je nedostatek vitaminu D, prodělání některých virových infekcí, například infektu způsobeného virem Epstein-Barrové, kouření nebo chronický stres.

Průběh nemoci mívá různé podoby, přičemž u naprosté většiny pacientů začíná takzvanou relaps-remitentní formou. To znamená, že se střídají období náhlého vzplanutí příznaků, takzvané ataky neboli relapsy, a období klidu, označované jako remise, kdy potíže částečně nebo úplně vymizí, protože tělo dokáže poškozený myelin v omezené míře opravit. Po letech však může nemoc přejít do fáze pozvolného a trvalého zhoršování bez klidových stádií.

Roztroušená skleróza je v současné době stále nevyléčitelným onemocněním, ale moderní medicína udělala v posledních desetiletích obrovský pokrok. Akutní ataky se léčí vysokými dávkami kortikosteroidů, které tlumí zánět, a pro dlouhodobou kontrolu nad nemocí se využívají moderní biologická léčiva a imunomodulační terapie. Tyto léky dokáží u mnoha pacientů aktivitu nemoci výrazně utlumit, snížit frekvenci atak a zásadně oddálit nebo zcela zastavit rozvoj trvalé invalidity, což lidem s touto diagnózou umožňuje vést dlouhodobě plnohodnotný a aktivní život.

Témata:  Radek Kašpárek Andrea Kašpárková

Související

Aktuálně se děje

20. června 2026 12:38

Žhavé letní počasí je tady. Jak zvládnout nápor na lidský organismus?

Letní horké dny s sebou přinášejí toužebně očekávané slunce, ale také tropické teploty, které mohou pro lidský organismus představovat obrovskou zátěž. Když rtuť teploměru šplhá ke třicítkám a výše, hledá většina z nás jakýkoliv způsob, jak tělu ulevit a trochu se ochladit. Ne každá osvěžující metoda je však pro naše zdraví ta správná. Při snaze o rychlé zchlazení totiž často děláme chyby, které mohou vést k teplotnímu šoku, nachlazení nebo kolapsu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy