Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Soud bude řešit kauzu prodeje budov Karlově univerzitě

soudy
soudy
Foto: Pixabay

Praha - Usnesení soudkyně, která poslala státnímu zastupitelství k došetření kauzu údajně podvodného prodeje někdejších budov Českých drah Univerzitě Karlově, neplatí.

Žalobce si na rozhodnutí úspěšně stěžoval u pražského vrchního soudu, který věc soudkyni vrátil k novému projednání. ČTK to zjistila z justiční databáze Infosoud. Obžaloba tvrdí, že stát přišel kvůli nepravdivým znaleckým posudkům o několik set milionů korun.

Kauzu celkem osmi obžalovaných lidí řeší pražský městský soud. Jeho mluvčí Markéta Puci potvrdila, že rozhodnutí o vrácení případu k došetření bylo zrušeno. K argumentaci odvolacího soudu se však zatím nemohla vyjádřit, protože usnesení zatím neobdrželi všichni účastníci trestního řízení.

Obžaloba tvrdí, že člen představenstva společnosti Apuro Otakar Otta nejprve získal v roce 2007 od Českých drah budovy v centru Prahy v Opletalově ulici za cenu záměrně podhodnocenou znalcem, který tak údajně způsobil drahám škodu ve výši 79,9 milionu korun.

Apuro následně budovy odprodala univerzitě, a to podle obžaloby po vzájemné dohodě Otty s vedoucím univerzitního odboru rozvoje Petrem Kosteleckým. Investiční záměr se prý u ministerstva školství podařilo prosadit za použití zkreslených posudků dalších tří znalců, kteří cenu budov nadhodnotili o více než sto milionů. Ministerstvo nákup dotovalo částkou 372,5 milionu.

Témata:  soudy Univerzita Karlova

Související

Aktuálně se děje

27. července 2026 18:46

Knížákovi vystrojí pohřeb se státními poctami, oznámil Havlíček

Stát se bude podílet na pohřbu výtvarníka Milana Knížáka, bývalého šéfa Národní galerie či rektora Akademie výtvarných umění. Po pondělním jednání to vlády to oznámil vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Babiš pod tlakem. V Evropě už obnovují regulace cen pohonných hmot

Evropa se kvůli opětovnému zdražování ropy a pohonných hmot vrací k mimořádným zásahům do trhu. Ne vždy jde přímo o stanovení maximální ceny u čerpacích stanic. Některé země zastropovávají maloobchodní ceny nebo marže, jiné snižují spotřební daně či administrativně omezují zdražování. Společným jmenovatelem je snaha zabránit tomu, aby další energetický šok rychle zasáhl domácnosti, dopravu, inflaci a konkurenceschopnost průmyslu.