reklama

V Česku nyní existují věznice se zvýšenou ostrahou, ostrahou, dozorem a dohledem, přičemž o zařazení pachatelů do jednotlivých typů věznic rozhodují výhradně soudy. Ministerstvo upozornilo na to, že soudci přistupují k zařazování odsouzených rozdílně.

Soudům podle novely zůstane pravomoc posílat odsouzené do jednoho ze dvou typů věznic. Vězeňská služba ale bude následně vězně sama rozdělovat do tří typů oddělení rozlišených podle způsobu zabezpečení.

Do věznice se zvýšenou ostrahou by se dostali pachatelé s výjimečným trestem, členové organizovaných zločineckých skupin, pachatelé s minimálně osmiletým trestem za zvlášť závažný zločin nebo lidé odsouzení za úmyslný trestný čin, kteří utekli z vazby či z výkonu trestu. Těmto vězňům by Vězeňská služba nemohla povolit vycházky z věznice ani přerušení výkonu trestu.

Novelu trestního zákoníku nyní projedná ústavně-právní a bezpečnostní výbor.

Někteří poslanci byli k předloze ministra Roberta Pelikána (ANO) kritičtí. Podle bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) cílů nedosáhne. "Bude řešit jen akutní nedostatek míst ve věznicích," uvedla. Marek Benda (ODS) mimo jiné soudí, že novela zvýší byrokracii.

reklama