reklama

Novinářům to Zemánek, který je zároveň vedoucím oddělení mostů Technické správy komunikací, řekl dnes u příležitosti 660 let od zahájení výstavby mostu.

"Dnes je most připraven na jakoukoliv vodu jakékoliv rychlosti, protože všechny pilíře v řece jsou zabezpečeny tak, že jsou spojeny se skalnatým podložím," vysvětlil Zemánek. Pilíře jsou podle něj natolik masivní, že je voda nemůže poškodit. Před tím je voda podemlela, něboť most byl založený jen 2,2 metru pode dnem. Proč to bylo tak mělce, historikové nevědí.

Most poškodila zejména povodeň v roce 1890. Materiál splavený z Vltavy a Berounky se nakupil u Kampy a ucpal jednu třetinu řeky. Hlavní proudnice proto vedla jinudy. "Voda rozebrala dno do hloubky šesti metrů. Pilíře se pootočily a strhly klenbu," vysvětlil Zemánek.

Při následující opravě se v jámách šest metrů pode dnem našly i zbytky vorů, které voda sebrala na Výtoni. Bylo třeba obnovit pátý a šestý pilíř. A aby lépe odolávaly vodě, byly zúženy a nově jsou v nich duté prostory.

Do dna byly zakotvené pomocí speciálních potápěčských zvonů používaných ve stavebnictví, takzvaných kesonů. Ty obsahují vzduch, takže v nich je možné pracovat pod vodou bez dýchacích přístrojů. Vlastní vahou klesá keson do vykopané stavební jámy a dělníci uvnitř něj odkopávají podloží. Nakonec se zvon vyplní betonem a stanou se součástí mostního pilíře.