reklama

Větší hloučky přicházely na náměstí až před slavnostní mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Účast byla však proti minulým rokům výrazně nižší. Akci poznamenalo také deštivé počasí.

Hlavní bohoslužbu na Mariánském náměstí sledovali pozvaní účastníci v uzavřeném sektoru pro maximálně 500 lidí. Vedle zástupců církve tradičně nechyběla řada politiků, například bývalý prezident Václav Klaus. Kolem sektoru vznikl koridor, který ho odděloval od kolemjdoucích. Mši však směli sledovat i lidé mimo vymezený prostor a také přijímat do ruky hostie. Na náměstí nechyběly stojany s dezinfekci, mnozí z kolemjdoucích měli po celou dobu nasazené roušky.

Duka připomněl, že se pouti kvůli nutným zostřeným ochranným opatřením nemohli zúčastnit pozvaní evropští biskupové nebo kardinál Marc Ouellet. Duka všem těm, kteří přišli, poděkoval. "Chtěl bych říci, že vaše přítomnost, je ona veliká solidarita s těmi, kteří onemocněli, kteří trpí. Jistým způsobem jsme se zde solidarizovali s lékaři, zdravotními sestrami, policií, armádou, která zasahuje," řekl. Dodal, že odvaha, absence zbytečného strachu bez nerozumnosti, jsou velké zbraně k překonání epidemie koronaviru.

Duka také vyzval přítomné velvyslance, aby se obrátili na své vlády a zasadili se za mír na Náhorním Karabachu. Vystoupil také olomoucký arcibiskup Jan Graubner, který účastníkům poutě připomněl pět let starou encykliku papeže Františka, ve které se věnoval ekologickým tématům.

Řadu poutníků přísnější režim od účasti na pouti neodradil. "Jsme poutníci z Moravy. Jsem tady potřetí, žena podruhé, sestra poprvé. Neočekávám vůbec nic, přijel jsem si to sem prostě užít a mám to skutečně jako pouť," řekl zpravodaji ČTK Radek ze Šternberka na Olomoucku.

Akce se kvůli pandemii letos koná bez doprovodného programu, pouť je bez stánků, lunaparku či ohňostroje. "Že nebude lunapark, mi vůbec nevadí. Ty stánky měly svoje kouzlo, myslím si, že to vůbec nemuselo být zrušeno, že to je hloupost, protože to je venku a patří to prostě k tomu," míní Radek.

Na organizaci kromě uniformovaných policistů dohlížejí také jejich kolegové v civilu, hasiči nebo skauti. "Těch úloh je více. Od čestné stráže u lebky svatého Václava až po vytvoření koridoru, kudy se bude procházet," popsal roli skautů Tobiáš ze střediska Maják v Praze. Další úkolem bylo podle něj pomoci lidem dostat se ke kněžím, kteří rozdávali hostie.

Stará Boleslav, kde byl kníže Václav 28. září roku 935 zavražděn, je nejstarším českým poutním místem spojeným se svatováclavskou tradicí i mariánským kultem. Národní svatováclavskou pouť obnovila římskokatolická církev v roce 2003. Při své návštěvě v roce 2009 na ni zavítal tehdejší papež Benedikt XVI.

reklama