Stát plánuje na odvodech vybrat asi 80 miliard korun ročně. Mají sloužit ke kompenzacím za vysoké ceny energií. Odvod se má vztahovat už na elektřinu vyrobenou od letošního 1. prosince do konce příštího roku. Bude tvořit 90 procent z rozdílu mezi prodejní cenou a zákonem stanovenou cenou za megawatthodinu. Maximální ceny u výrobců elektřiny se budou lišit podle zdroje a měly by zaručit i přiměřený zisk. Správu odvodu bude mít na starosti Energetický regulační úřad a s výběrem by mu měla pomáhat finanční správa.

Novela ve schválené podobě také vládě umožní zavést horní hranice cen elektřiny a plynu i pro velké firmy. Podobu zastropování cen pro tyto společnosti by kabinet stanovil svým nařízením. Bude muset být v souladu s pravidly veřejné podpory a bude podléhat souhlasu Evropské komise.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) před senátory řekl, že vláda je připravena pomoci i velkým podnikům prostřednictvím zastropování cen. "Nikoho z výrobců elektrické energie neženeme zákonným opatřením do ztráty," konstatoval Stanjura. V Senátu zastoupil ministra průmyslu Jozefa Síkelu (za STAN), který dnes předsedá jednání evropských ministrů pro energetiku. Stanjura současně ujistil, že jde o mimořádné příjmy, které vláda použije výhradně na mimořádné výdaje spojené se zastropováním cen.

Nezařazená senátorka Daniela Kovářová řekla, že tento zákon stejně jako zákon zavádějící daň z neočekávaných zisků považuje za špatný a nebude pro něj hlasovat. Varovala před dopady regulace, která podle ní demotivuje dodavatele. Zákon podle ní povede k nedostatku a výpadkům. Její slova odmítl předseda ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS a TOP 09). Její výstup označil za strašení. Odmítl, že by zákon byl diskriminační. "Toto bylo nadměrné strašení a nepochopení tohoto zákona," prohlásil. Pro zákon hlasovalo 55 ze 62 přítomných senátorů.

Takzvaný strop tržního příjmu bude zakotven přímo v zákoně. Pro větrné, solární, geotermální a vodní elektrárny bude představovat 180 eur (asi 4400 Kč) z prodeje jedné megawatthodiny elektřiny. Z plynného paliva z biomasy to bude 240 eur (asi 5800 Kč) , z pevného paliva z biomasy 210 eur (asi 5100 Kč), z energetického využití odpadu s výjimkou biomasy 100 eur (asi 2430 Kč), z jaderné energie 70 eur (asi 1700 Kč), z minerálních olejů a z rašeliny 180 eur. U hnědého uhlí bude sazba u zdrojů do instalovaného výkonu 140 MW činit 230 eur (asi 5600 Kč), nad 140 MW bude sazba 170 eur (asi 4100 Kč). V případě uhelných elektráren bude vláda moci cenový limit zvýšit, pokud vzroste cena emisní povolenky.

Kurzy pro přepočet budou vycházet z úpravy v zákoně o daních z příjmů a odvíjet se budou od kurzu České národní banky. Nadměrným příjmem se pro účely odvodu bude rozumět rozdíl mezi tržním příjmem a takzvaným stropem tržního příjmu za odvodové období.

Takzvané zastropování cen u výrobců elektřiny navazuje na připravovanou daň z mimořádných zisků, kterou má dnes Senát také schvalovat. Dva senátní výbory ji doporučily schválit.

Tato daň dopadne na energetické firmy a banky. Vláda v návrhu státního rozpočtu na příští rok uvedla, že oba nástroje by měly do státního rozpočtu společně přinést 100 miliard korun. Z toho u daně z neočekávaných zisků předpokládala původně příjem 85 miliard a zbytek měly být odvody z elektřiny. V důvodové zprávě k návrhu na zavedení odvodů však snížila odhad příjmů z daně. Podle vlády může klesnout až na 45 miliard korun. Pokud by na odvodech stát vybral 80 miliard, pak by mohl celkový výnos představovat 125 miliard korun.

Schválený odvod pro elektrárenské firmy by podle dřívějších vyjádření zástupců ministerstva financí neměl představovat dvojí zdanění. Odvod bude daňově uznatelným výdajem podle zákona o daních z příjmů.