Šimka: V kárných řízeních převažují průtahy, někdy ukážou špatné vztahy u soudů

Ambicí Šimky pro příštích deset let je udržet kvalitu rozhodování a také duch soudu, který první předseda Josef Baxa stavěl prakticky na zelené louce. "Duch byl otevřený, přátelský, umírněně lidskoprávní, což přetrvává i po téměř 20 letech," řekl Šimka. Po Baxovi vedl soud Michal Mazanec, skončil kvůli věku na přelomu roku. Poté prezident Miloš Zeman jmenoval devětačtyřicetiletého Šimku.

Problém přetížení soudu se prohlubuje zhruba posledních pět let. Tři desítky soudců loni dostaly na stůl 4917 kasačních stížností a dalších podnětů, včetně nové pandemické agendy. "Ale není to covidem, žádnými mimořádnými okolnostmi. Je to prostě standardní společenský jev, že se lidé soudí se státem, tak jako v celé Evropě," uvedl Šimka.

"Musíme navýšit počet asistentů na tři na každého soudce a nakonec se nevyhneme ani navýšení počtu soudců," konstatoval Šimka. "Ledaže bychom změnili procesní úpravu a utáhli v nějaké podobě šrouby přísunu věcí do správního soudnictví,“ dodal.

Šimka si umí představit navýšení o dva další senáty, tedy šest soudců a soudkyň. Nyní má NSS formálně 35 členů, nicméně dva dlouhodobě působí u evropských institucí a dva u Ústavního soudu. Zvyšování počtu soudců je vnímáno kontroverzně i uvnitř soudu - znamená potenciální problém s jednotou judikatury, ale také problém s prostorem.

Novela zákona loni umožnila soudu odmítat více stížností, například v přestupkových záležitostech nebo v oblasti sociálního a důchodového zabezpečení. Už dříve mohl soud označit za nepřijatelnou stížnost v záležitostech azylu. Brzy se ukáže, jaký bude mít změna dopad na zátěž soudu. Pokud by se právní úprava nezměnila a počet stížností se držel na současné úrovni, bude personální posílení nutností.

"Budeme ale potřebovat dva tři roky, abychom odbourali ten hrozný 'batoh', který si neseme s sebou z posledních let. Okolo roku 2025 nebo 2026 bychom mohli mít zpátky délku řízení kolem půl roku nebo tři čtvrtě roku, což je přiměřený rámec, a naši lidé by měli radost z práce," řekl Šimka. Nyní je délka řízení přibližně rok a soudci jsou podle předsedy unavení.

Prezident při jmenování Šimky varoval před politizací soudu. Předseda ale týmu svých soudců a soudkyň věří, jde podle něj o zkušené osobnosti, které se nenechají ovlivnit. Spíše než politické preference se podle něj do rozhodování promítá obecnější hodnotové nastavení.

"Rozhodujeme podle zákona, ale v rámci toho máte spoustu šedých zón, intervaly od-do, kde leccos závisí na osobním, hodnotovém naladění soudce. Hodnotové naladění soudu má nepochybně zásadní dopady do všech možných agend, od daní po azyl," uvedl Šimka. Baxa podle něj soud založil jako spíše liberální, chránící práva jednotlivce. "Já nemám důvod otáčet kormidlo," zdůraznil Šimka.

NSS podle Šimky neříkal vládě, jak řídit pandemii, žádal jen dodržování zákona

NSS se podle Šimky v uplynulých měsících nesnažil vládě říkat, jak má řídit pandemii, žádal jen dodržování zákona. Trval například na přiměřeném odůvodnění jednotlivých opatření. Šimka v rozhovoru s ČTK uvedl, že kvalita opatření se po řadě zásahů NSS postupně zlepšovala.

Pandemický zákon dal NSS novou kompetenci rozhodovat o návrzích na zrušení některých opatření ministerstva zdravotnictví. V desítkách případů soud některé části opatření rušil, anebo zpětně konstatoval jejich nezákonnost. Podle Šimky soud v pandemické "době vymknuté z kloubů" splnil svou úlohu, rozhodoval poměrně rychle, v řádu týdnů až měsíců. Ministerstvo pocítilo, že musí opatření vydávat v souladu se zákonem, řekl předseda NSS.

"My jsme byli zdrženliví v tom, že jsme jim neříkali, jak mají pandemii řídit. Ale chtěli jsme po nich to, co je v zákoně výslovně napsáno. Že to musí být odůvodněné, že to musí být opřené o analýzu pandemické situace, že to musí být vydáváno jen v rámci zmocnění pandemického zákona a že tam musí být proporcionalita, minimalizace zásahů do práv lidí," řekl Šimka.

Ministerstvo podle něj mohlo zejména z počátku připravovat opatření lépe, koncepčněji, více myslet ústavně-právně a věnovat větší pozornost "technickému standardu" a odůvodnění opatření. "Ale jsme opravdu ve výjimečné situaci. Doufám, že už ji nikdy nezažijeme," uvedl Šimka.

"Četl jsem si o španělské chřipce, o stejných problémech, které řešíme dnes. Roušky, hádky, zavírání, velká míra společenské neshody, jak to řešit. Pandemie je také politická otázka, společnost to dělí na dva tábory a šedou zónu, která se přelévá. Je to extrémně kontroverzní a soud nikdy neudělá zázraky, nezajistí jednotu, pokud je společnost rozdělená," míní předseda NSS.

Kvalita opatření se podle Šimky postupně zvyšovala, v trendu prý v zásadě pokračuje i nová vláda. Na základě jednoho z posledních verdiktů NSS rozhodla vláda o rozsáhlém rozvolnění opatření. Soud minulý týden konkrétně zrušil povinnost prokazovat očkování nebo prodělanou nemoc před vstupem do restaurací, klubů či heren a při ubytování v hotelech. Vláda pak zrušila prokazování v podstatě všude.

Podle Šimky soud vládě jednoznačně řekl, že pokud chce zachovat plošnou regulaci v restauracích a hotelech, musí buď novelizovat pandemický zákon, přejít do nouzového stavu, anebo "to vypnout". Vláda zvolila poslední možnost.

V kárných řízeních převažují průtahy, někdy ukážou špatné vztahy u soudů

Kárná řízení s českými soudci se točí nejčastěji kolem průtahů, jiné excesy v chování či práci jsou spíše výjimečné, řekl ČTK Šimka. Právě NSS zastřešuje v Česku kárnou agendu a Šimka několik let předsedal jednomu z kárných senátů. Podle svých slov při tom zjistil, že mezilidské vztahy na českých soudech jsou někdy horší, než by se zvenčí zdálo. "Někdy je to tam opravdu ostré," řekl Šimka.

Kárná řízení nejsou podle Šimky všelékem na neduhy justice, ale jen jedním z opatření, které někdy může pomoci ke zlepšení. „Snažil jsem se vždy dávat jasné signály, že soudce musí být profesionál, dělat práci pořádně, na druhé straně vedení soudu jej nemá 'buzerovat' z hlediska pracovních dob a tak dále. Má se dívat na výkonnost a kvalitu. Když toto splňuje, je to správný soudce," řekl Šimka.

Jako předseda kárného senátu se prý vždy snažil zohlednit, zda existuje u konkrétního soudce šance na zlepšení. "Dali jsme vysokou srážku z platu, ale nechávali soudce ve funkci, pokud tam byla jasná perspektiva, že se napraví," popsal Šimka.

Přesto Šimkův senát sáhl i k nejpřísnějšímu postihu. V roce 2018 odvolal z funkce blanenskou soudkyni Danu Sedlákovou kvůli rozporům mezi vyhlášenými rozhodnutími a jejich následnou písemnou podobou. Šimka tehdy řekl, že se Sedláková dopustila závažných a nepřijatelných chyb opakovaně a neměla sebereflexi.

V roce 2019 pak kárný senát rozhodl, že jindřichohradecký soudce Jan Tichý není nadále způsobilý vykonávat svou funkci. Měl zdravotní problémy, sám odstoupit nechtěl. Šimka tehdy zdůraznil, že soudcovská práce je výsada a velká odpovědnost, na soudce je proto nutné klást "nekonečně vyšší nároky než na běžného zaměstnance".

Jako nový předseda NSS musí Šimka kárnou agendu opustit, bude mu prý svým způsobem chybět. Pochvaluje si diskuse v profesně smíšených kárných senátech, kde kromě soudců zasedají také akademici, státní zástupci a advokáti. Nelze prý říci, zda byli ke svým kárně žalovaným kolegům přísnější kariérní soudci anebo zástupci jiných právních profesí. Momentální většiny při poradách kárného senátu se prý různě měnily a přelévaly.

Kárné řízení je v Česku jednoinstanční, neexistuje možnost odvolání, lze pouze podat ústavní stížnost bez odkladného účinku. Jednoinstančnost, v českém právním systému výjimečná, bývá někdy terčem kritiky. Šimka se však ke kritikům nepočítá. Ve dvojinstančním řízení by se podle něj mohla rozmělnit odpovědnost. Nyní členové kárného senátu vědí, že jejich rozhodnutí je zásadní, v podstatě definitivní, a že musí být schopní verdikt obhájit před účastníky řízení i veřejností.

Témata:  soudy,  Karel Šimka