V Praze přibývá dětí s takzvanými RS viry, na jihu Moravy sílí epidemie rychleji než před covidem

Podle primářky Pediatrické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Jany Tejnické leží na tamní klinice asi 20 dětí s různými viry způsobujícími záněty dýchacích cest. Nejčastěji jsou ve věku kolem dvou let.

"Děti jsou dušné potřebují oxygenoterepii, inhalace, odsávání hlenů a podobně. Pokud nedojde k bakteriální infekci, nepodáváme antibiotika. Délka hospitalizace je obvykle okolo sedmi dnů," sdělila ČTK. Klinika má 90 lůžek, z toho 30 intenzivní péče.

Na Pediatrické klinice 1. lékařské fakulty a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze-Krči tvoří podle přednostky Lucie Gonsorčíkové pacienti s RS viry většinu a nemocnice čelí jejich vysokému nárůstu. V současné době klinika na hranici kapacit.

"Problémem není nedostatek léků, ale riziko případného nedostatku volných lůžek pro děti, které vyžadují hospitalizaci a zajištění dostatečného přístrojového vybavení," řekla ČTK.

"RS virus může vyvolat takzvanou bronchiolitidu, neboli zánět drobných průdušek s rizikem rychlého rozvoje respirační tísně. Nejohroženější skupinou jsou malí kojenci, ale závažný průběh může nastat i u staršího dítěte," vysvětlila Gonsorčíková. U nejzávažnějších případů je podle ní nutná i plicní ventilace.

Na hranici lůžkových kapacit pro děti je podle mluvčí Evy Libigerové také Fakultní nemocnice Bulovka. "V některých dnech se dostáváme na hranici, kdy je vyčerpána naše lůžková kapacita a musíme pro děti hledat lůžka jinde," řekla ČTK. Částečně pomáhá infekční klinika, případně nemocnice děti překládá do jiných zařízeních, kde je ještě volno.

Dostatek lůžek i léčiv má podle mluvčí Terezy Romanové Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. "I u nás na klinice dětí a dorostu jsme zaznamenali nárůst nákaz způsobených RS virem, i těch s těžším průběhem. V současné chvíli však situaci zvládáme a máme dostatek lůžek i léčiv," sdělila ČTK.

S epidemií respiračního syncyciálního viru (RS virus - RSV) se podle informací Státního zdravotního ústavu potýkají i další evropské země. Jde o nejčastější příčinu infekcí dolních cest dýchacích. "V tomto ročním období nejsou infekce RSV ničím neobvyklým, ale letos je aktivita RSV vyšší a začala dříve než v sezónách před pandemií covid-19," uvedl. Nejčastější je u dětí do pěti let, ale může ohrožovat i další 65 let.

Typické příznaky u dětí je mírná horečka, kašel, rýma, dýchací obtíže a zadržování dechu ve spánku, takzvaná apnoe, u kojenců. Nejmenší dětí mohou mít také problémy s kojením a krmením v důsledku ucpaného nosu a větší zátěží při dýchání, hrozí tak dehydratece a letargii vyžadující hospitalizaci. Většinou má ale nemoc mírný průběh, který děti zvládají doma.

Epidemie respiračních nemocí na jihu Moravy sílí rychleji než před covidem

Epidemie respiračních nemocí v Jihomoravském kraji sílí podle hygieniků rychleji, než tomu bylo před covidem. Nemocnost je nejvyšší za posledních pět sezon. Podle údajů od lékařů je v kraji k dnešku zhruba 36.000 nemocných, což znamená 3000 nemocných na 100.000 obyvatel. Hranice epidemie je mezi 1700 a 2000 nemocných na 100.000 lidí. O vývoji dnes informovala v tiskové zprávě Renata Ciupek z protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje.

"K pátku 16. 12. 2022 dochází k dalšímu rychlému nárůstu nemocnosti, oproti minulému týdnu o 30 procent. Nemocnost je aktuálně nejvyšší za posledních pět sezon," uvedla Ciupek. Rychlý nárůst nemocnosti je podle ní ve všech okresech Jihomoravského kraje a napříč celou populací. "Situaci hodnotíme jako epidemii smíšených akutních respiračních infekcí s rychle se zvyšujícím podílem chřipky," uvedla Ciupek.

Sezonní nárůst respiračních infekcí podle ní nastal dříve než v předchozích sezonách a je dynamičtější než v době před pandemií koronaviru. "Přirozená cirkulace respiračních virů byla v důsledku předchozích proticovidových opatření utlumena, a to včetně chřipky, která zde v uplynulých dvou sezonách prakticky nebyla," uvedla ředitelka.

Reálně může být nemocných v kraji ještě více, údaje hygieniků vycházejí z hlášení praktických a dětských lékařů, řada lidí ale jejich ošetření nevyhledá a léčí se doma. Akutní respirační onemocnění obsahují nachlazení, rýmu a z toho plynoucí záněty dutin nebo průdušek.

Témata:  nemoci,  nemocnice