Kam se hrabe pomlázka? Nejpodivnější velikonoční zvyky z celého světa nahánějí hrůzu

Norsko: Velikonoce ve znamení vražd
Zatímco my ladíme pomlázky, Norové se masově vrhají na četbu detektivek. Tradice zvaná „Paaskekrim“ vznikla v roce 1923 díky geniálnímu marketingovému tahu jednoho nakladatelství. To v novinách otisklo reklamu na novou knihu, která vypadala jako skutečná zpráva o loupeži ve vlaku. Lidé se chytili a od té doby jsou norské Velikonoce obdobím, kdy televize vysílají kriminální seriály a v obchodech vycházejí speciální edice detektivních románů, které se čtou v horských chatách u krbu.

Filipíny: Ukřižování na vlastní kůži
Na opačném konci spektra stojí Filipíny. Zdejší oslavy mají velmi drsnou podobu. Extrémně věřící katolíci se v rámci pokání nechávají dobrovolně bičovat nebo dokonce přibíjet na dřevěné kříže. Tato tradice má napodobovat utrpení Ježíše Krista. Přestože se katolická církev od těchto praktik distancuje a hygienici varují před infekcemi, každoročně se v obci San Pedro Cutud najdou dobrovolníci, kteří tuto bolestivou rituální proceduru podstoupí před zraky tisíců turistů.

Řecko: Raketová válka a padající keramika
Řecký ostrov Chios hostí o Velikonocích akci, která připomíná válečnou zónu. Dva sousední kostely proti sobě vypouštějí tisíce podomácku vyrobených raket. Cílem je zasáhnout zvonici protivníka. Na ostrově Korfu jsou zase o něco klidnější, ale o to hlučnější – na Bílou sobotu zde lidé vyhazují z oken a balkonů obrovské hliněné nádoby naplněné vodou. Tento zvyk má symbolizovat vítězství nad smrtí a hluk má zahnat zlé duchy.

Bermudy: Nebe plné barevných draků
Na Bermudách se Veliký pátek nese ve znamení pohledu k obloze. Místní obyvatelé vyrábějí barevné papírové draky, které pak společně pouštějí. Tato tradice údajně vznikla, když jeden učitel v nedělní škole potřeboval dětem názorně ukázat, jak Ježíš vystoupil na nebesa. K výkladu použil draka s obrazem Krista a tradice se okamžitě uchytila. Dnes jsou bermudští draci mistrovskými díly s geometrií a pestrými barvami.

Francie: Obří omeleta pro celé město
V městečku Haux se Velikonoční pondělí neobejde bez pořádného vaření. Na hlavním náměstí se připravuje obří omeleta, na kterou se spotřebuje více než 15 000 vajec. Tato tradice sahá až k Napoleonu Bonaparte, který prý se svou armádou projížděl jihem Francie a omeleta mu tak zachutnala, že nařídil shromáždit všechna vejce v okolí a připravit obří porci pro celé své vojsko. Dnes tato omeleta nasytí přes tisíc lidí najednou.

Austrálie: Bilby místo králíka
V Austrálii mají problém s klasickým velikonočním zajíčkem. Králík je tam totiž považován za škůdce, který ničí místní ekosystém a úrodu. Proto se Australané rozhodli pro „rebranding“ a prosazují Velikonočního Bilbyho. Bilby je ohrožený druh místního vačnatce s velkýma ušima, který králíka vzdáleně připomíná. Čokoládové figurky ve tvaru bilbyho jsou velmi populární a část výtěžku z jejich prodeje jde obvykle na záchranu tohoto ohroženého druhu.

Témata:  Velikonoce