Firemní dluhopisy: Víte, komu vlastně půjčujete?
Počasí se uklidňuje. Předpověď na noc a čtvrtek 17. ledna
EU se musí připravovat na brexit bez dohody. Mayová utrpěla brutální porážku
Mayová byla ponížena, odsouzena a zrazena, píše zahraniční tisk
Mayová k odchodu z EU: Tohle je nejlepší cesta. Babiš: EU musí čekat
reklama
Sitcom Teorie velkého třesku příští rok skončí. "Společně s herci, scénáristy a celým týmem jsme nesmírně vděčni za úspěch show a chceme v závěrečné sezoně přinést velkolepé tvůrčí vyvrcholení celé série Teorie velkého třesku," oznámili ve středu producenti série vysílané premiérově na stanici CBS.
Seriál získal sedm televizních cen Emmy z celkem 46 nominací a přinesl věhlas herci Jimu Parsonsovi díky postavě asociálního génia Sheldona Coopera. Ten se stal hrdinou loni zahájené jiné série Mladý Sheldon dějově předcházející Teorii velkého třesku.
Průměrná sledovanost jedné epizody byla podle CBS průběhu předposlední série 18 milionů diváků, což je více než jakákoli jiná americká televizní show. Představitelé hlavních rolí - vedle Parsonse například Johnny Galecki jako Leonard či Kaley Cuocová jako Penny - si podle médií vydělávali téměř milion dolarů za díl.
![Jan Palach (11. srpna 1948, Praha – 19. ledna 1969, Praha) byl student historie a politické ekonomie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, "který na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti,[1] po okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem, sám sebe 16. ledna 1969 zapálil v horní části Václavského náměstí v Praze (hořící běžel přes křižovatku od kašny pod muzeem k Washingtonově ulici, kde se jej pokusil uhasit pracovník-výhybkář Dopravního podniku svým vlastním kabátem). Na následky rozsáhlých popálenin tři dny poté zemřel na Klinice popálenin FNKV a LFH UK v Praze v Legerově ulici, kde s ním byl na magnetofonový pásek natočen krátký rozhovor, v němž hovoří o příčině jeho činu. Podle sdělení Petra Blažka 19.1.2012 v pořadu ČT Jan Palach ošetřující sestře po transportu do Legerovy ulice na nosítkách řekl: „Udělal jsem to proto, aby odešli Rusové”. V záznamu však mluví o pasivitě lidí, proti rozšiřování Zpráv (deník vydávaný sovětskými okupanty), požaduje generální stávku. Z rozhovoru je patrné, že byl pod utišujícími léky a měl značné bolesti.](https://globe24.cz/pictures/photo/2013/07/15/dsc_5064_resize-1373921499-684c6252-195x100.jpg)
![Jan Palach (11. srpna 1948, Praha – 19. ledna 1969, Praha) byl student historie a politické ekonomie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, "který na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti,[1] po okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem, sám sebe 16. ledna 1969 zapálil v horní části Václavského náměstí v Praze (hořící běžel přes křižovatku od kašny pod muzeem k Washingtonově ulici, kde se jej pokusil uhasit pracovník-výhybkář Dopravního podniku svým vlastním kabátem). Na následky rozsáhlých popálenin tři dny poté zemřel na Klinice popálenin FNKV a LFH UK v Praze v Legerově ulici, kde s ním byl na magnetofonový pásek natočen krátký rozhovor, v němž hovoří o příčině jeho činu. Podle sdělení Petra Blažka 19.1.2012 v pořadu ČT Jan Palach ošetřující sestře po transportu do Legerovy ulice na nosítkách řekl: „Udělal jsem to proto, aby odešli Rusové”. V záznamu však mluví o pasivitě lidí, proti rozšiřování Zpráv (deník vydávaný sovětskými okupanty), požaduje generální stávku. Z rozhovoru je patrné, že byl pod utišujícími léky a měl značné bolesti.](https://globe24.cz/pictures/photo/2013/07/15/dsc_5064_resize-1373921499-684c6252-280x157.jpg)
