Česko čeká katastrofické léto. Jak se připravit na horké teploty a kdo je nejvíc ohrožen?

Loňské léto má dodnes řada z nás v živé paměti. Lidé si zoufale přáli déšť, vysychala půda i vodní toky a snad každý se alespoň jednou spálil. Letos to podle dostupných předpovědí nebude o moc lepší a naopak hrozí, že teploty oproti loňsku ještě porostou.

Už v loni přitom bylo seniorům a malým dětem doporučeno, aby v horkých letních dnech raději nevycházeli. Zejména pro tyto dvě skupiny jsou totiž vysoké teploty nejvíce rizikové, ale nejsou samy.

"Nejvíce jsou ohrožené malé děti, starší a nemocní občané, velkou zátěž tropické dny znamenají pro nemocné se srdečně cévními nemocemi," uvedl pro EuroZprávy.cz František Šopko z Českého hydrometeorologického ústavu.

Meteoroložka Dagmar Honsová ze společnosti Meteopress doplňuje, že na pozoru by měli být především lidé nad 60 let a do tří let věku. "U žen je to věková skupina 60 a více, u mužů 65 a více, děti do 3 let, těhotné ženy – všechny tyto skupiny mají zhoršenou termoregulaci," dodala pro EuroZprávy.cz.

Pozor by si ale měli dávat i nemocní lidé bez ohledu na věk. Podle Honsové totiž vysoké teploty ohrožují i astmatiky nebo lidi s angínou pectoris. "Ale pokud nebudeme dodržovat pravidelný pitný režim, můžeme se do zdravotních komplikací dostat všichni," doplnila.

Proč jsou zejména senioři nejrizikovější skupinou vysvětluje pro EuroZprávy.cz tisková mluvčí Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy Jana Poštová: "Vysoké teploty jsou rizikové zejména pro osoby, jejichž zdravotní stav je už primárně nedobrý, zejména pokud trpí některým z chronických onemocnění dechového nebo oběhového ústrojí. To se týká zejména seniorů, kde se k tomu často připojuje i snížená schopnost operativně reagovat na vývoj počasí, obavy spojené s problematikou vylučování moči apod. Senioři jsou proto v takových dnech nejohroženější skupinou obyvatel," uvedla.

Nejde ale jen o penzisty. Horké dny mohou dopadnout prakticky na kohokoliv, koho trápí dýchací obtíže. Může za to koncentrace přízemního ozonu vyvolaná horkem. "Při vysokých teplotách vzduchu obvykle rostou koncentrace přízemního ozonu. Koncentrace bývají nejvyšší v odpoledních a podvečerních hodinách a pokud překročí limit 180 mikrogramů na m3, ČHMÚ na jejich zvýšené koncentrace vyhlašuje smogovou situaci," upozornil Šopko.

Podle Honsové má horké počasí i další efekt, na který ale vědomě dbá málokdo, a sice bakterie. "Ty se rychle množí v pokrmech, které neuchováváme v ledničce. Hrozí ale i více dopravních nehod, více infarktů, mrtvic….ale i angín – z přemíry zmrzliny," doplnila pro EuroZprávy.cz meteoroložka.   

Kdy už raději zůstat doma?

V kolika případech záchranáři v loňském roce zasahovali u kolapsů způsobených vedrem dopočítat nelze. Záchranky totiž neevidují, žádnou specifickou statistiku zásahů vyvolaných počasím. Přesto tvrdí, že číslo nebude malé.

"Velmi teplé počasí se jistě spolupodílí na řadě našich výjezdů, ale obvykle je příčina zhoršení stavu komplexní, tj. jde o kombinaci mnoha vlivů (zejména dlouhodobě zhoršeného zdravotního stavu) a samotné horko je jen jedním z nich," upozornila EuroZprávy.cz Poštová.

Jak ale poznat, kdy je horko tak vysoké, že by měli lidé raději zůstat doma? Na to podle meteorologů žádný společný metr neexistuje, a právě proto se úřady zdráhají jakýmkoliv způsobem omezit vycházení i v největších parnech.

"Meteorologie definuje a měří teplotu ve dvou metrech nad zemí v zastíněném prostoru. V tom se ale málo kdo z nás pohybuje. Většinou má na naši pohodu vliv daleko více prvků- vlhkost vzduchu, rychlost větru, přímé sluneční záření. Všechny tyto prvky ovlivňují naši tzv. pocitovou teplotu, která se od té „předpovídané“ může výrazně lišit," vysvětluje Honsová, proč není tak jednoduché stanovit jakoukoliv hranici.

"Každý z nás také za vysokou teplotu považuje něco jiného – pro někoho je nesnesitelných 30 °C, pro někoho už 25 °C. A do třetice, jinak budeme hodnotit 30 °C v plném pracovním nasazení ve velkém městě a jinak na chalupě v přírodě nebo u moře. Je tedy těžké určit přesnou hranici, nicméně platí, že jakmile hlásíme 30 a více stupňů, měli bychom tomu věnovat pozornost, zejména potom, pokud budou vysoké teploty trvat delší dobu," dodala pro EuroZprávy.cz.

Podle expertů z Českého hydrometeorologického ústavu je stupeň nebezpečí závislý i na jiných faktorech. "Roste s rostoucí teplotou vzduchu a závisí i na zdravotním stavu, ale také na délce pobytu v horkém prostředí. Proto jsou výstrahy ČHMÚ odstupňovány do tří stupňů nebezpečí, nízkého (nad 31 °C), vysokého (nad 34 °C) a extrémního (nad 37 °C)," vysvětlil pro EuroZprávy.cz Šopko.

Jenom pít nestačí

Podle odborníků je dobré se na horké dny předem připravit. "Dobře znát reakce svého těla na vysoké teploty, sledovat předpověď počasí a přizpůsobit tomu denní režim," to je podle Honsové základem snesitelného přežití tropických teplot.

Jen prevence ale v tomto případě nestačí, je třeba také dodržovat některé obecně platné zásady. "Udržovat dobrý zdravotní stav, pozitivní přístup k životu, dostatek spánku, dostatek tekutin, nejlépe čisté vody," radí Šopko.

Sám Český hydrometeorologický ústav při vydání výstrahy na vysoké teploty vzduchu nabádá k dodržování i dalších opatření: "Doporučuje se dodržovat pitný režim, zvýšit konzumaci neslazených nealkoholických nápojů, které je vhodné kombinovat s minerálními vodami. Omezit tělesnou zátěž a nepobývat na přímém slunci v poledních a odpoledních hodinách. Nenechávat děti nebo i zvířata v automobilech zaparkovaných na přímém slunci.  Věnovat zvýšenou pozornost malým dětem, starším a nemocným občanům," dodal pro EuroZprávy.cz Šopko.

Obdobné rady platí i pro zvířecí mazlíčky, které by jejich majitelé také neměli vystavovat přímému žáru. "Pokud mají dostatečný přísun k vodě a místo, kam se mohou schovat před přímým slunečním zářením, tak na horké dny reagují většinou dobře. Nicméně, bylo dokázáno, že například dojnice při tropických teplotách nadojí méně mléka," upozorňuje Honsová.

Pokud však i přesto dojde k jakémukoliv kolapsu, úpalu, úžehu nebo se stanete svědky obdobné situace kdekoliv na ulici či u vody, radí záchranáři jediné: "Optimální reakcí je zavolání tísňové linky 155 (s možností využít aplikaci Záchranka), kde zkušené operátorky pomohou s vyhodnocením příčiny stavu a poskytnou adekvátní rady k případné první pomoci."

Témata:  počasí,  léto,  zdraví