Evropu trápí dlouhodobá horka. Vlna veder se nevyhnula ani oblastem za polárním kruhem

Meteorologové nynější vlnu veder vysvětlují především současným stavem proudění v atmosféře, které se nezvykle vyklonilo k severu, což umožnilo horkému vzduchu od jihu vstoupit vysoko na sever Evropy. Takzvané tryskové proudění, tedy proudění vzduchu v atmosféře ve směru ze západu na východ, se běžně meandrovitě vlní, což vede ke střídání teplého vzduchu od jihu a studeného ze severu; v posledních měsících ale podle odborníků zůstává ve stejné pozici. To znamená, že podoba počasí je dlouhodobě stabilní. Klimatologové rovněž poukazují na vliv lidské činnost na změnu podnebí, obzvláště v souvislosti s extrémy.

Řecko každoročně bojuje s mnoha lesními požáry, které se ovšem letos po nezvykle suché zimě i jaru rychle šíří. V ohni u Atén tento týden zahynulo přes 80 lidí. Materiální škody dosáhnou astronomické výše, poničeno bylo přes 500 domů a spáleno několik stovek aut.

Vyprahlé Švédsko, kde vedro překonává rekordy od 19. století, kdy se záznamy začaly systematicky vést, se potýkalo s několika desítkami lesních požárů naráz. Stockholm byl donucen požádat o mezinárodní pomoc. Své hasiče do skandinávské země vyslaly mimo jiné Norsko, Francie, Německo, Dánsko či Polsko, pomoc nabídla i ČR.

Švédsko se dokonce uchýlilo k netradičním opatřením, aby dostalo požáry na špatně dostupných místech pod kontrolu. V oblasti vojenské střelnice v centrální části země svrhli piloti stíhaček JAS-39 Gripen několik laserem naváděných pum, které oheň připravily o přístup ke vzduchu, a tím ho zastavily.

Norsko prožilo historicky nejteplejší květen a ve finském Laponsku, kde je místními za vedro považováno již 20 stupňů Celsia, se každodenní realitou staly dny atakující 30 stupňů Celsia. 

V Německu kvůli horku muselo být v úterý uzavřeno letiště v Hannoveru, neboť extrémní teploty poškodily vzletovou a přistávací dráhu. V Británii úřady důrazně varují obyvatele, aby kvůli suchu nerozdělávali v přírodě oheň. 

Uživatelé twitteru sdílejí satelitní a letecké snímky severní Evropy, kde kdysi svěží zelenou v zalesněných a zatravněných oblastech nahradila žlutá a hnědá. To je případ i Dánska, které zažilo nejsušší červenec za posledních 150 let.

Podobné sucho pomáhá archeologům, neboť z nových leteckých snímků jsou v půdě jasně viditelné obrysy dávno zničených historických staveb. Například v Magoru ve Walesu se podařilo zaměřit někdejší římské opevnění.

Vedra znamenají větší spotřebu elektrické energie pro chod klimatizací, což zatěžuje elektrickou rozvodnou síť. Jaderné elektrárny ve Francii ale musí snižovat výkon, protože se kvůli teplé vodě v řekách potýkají s nedostatečným chlazením reaktorů. Do problémů se kvůli horku dostaly i plynové elektrárny v Británii či jedna uhelná elektrárna v Německu.

Témata:  počasí,  léto,  Evropa