reklama

Porovnali jsme dlouhodobé předpovědi britských meteorologů ze společností AccuWeather a Met Office, francouzských meteorologů ze společnosti Meteo France, experimentální modely počasí, které od Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí využívá Evropský program pro monitorování životního prostředí a bezpečnosti Copernicus, a modely, z nichž vychází weather.com včetně Národního úřadu pro oceán a atmosféru.

Dlouhodobé modely předpovědí ukazují, že leden se ponese v duchu průměrných zimních teplot. Týdenní průměry nejnižších nočních teplot by se měly pohybovat kolem -4 °C, nejvyšší denních teplot dosáhnou zhruba 0 °C nebo slabě nad 0 °C. Původní modely rovněž ukazovaly slabě podprůměrný úhrn srážek, měl by se ale pohybovat v průměru.

Nedávné dlouhodobé předpovědi ukazovaly jako nejchladnější část zimy začátek února, podle posledních předpovědí se ale teploty budou pohybovat na těch stávajících. V průběhu celého měsíce by se denní teploty měly v průměru pohybovat kolem 2 °C, v noci mohou zpočátku klesat až k -7 °C, ke konci měsíce zhruba k -5 °C.

Co se sněhu týče, jeho četnost by v průběhu února měla být obdobná jako v lednu. K jeho ubývání dojde zhruba od poloviny března, kdy by v Česku měly panovat jarní teploty. Některé předpovědní modely dokonce ukazují, že by se teploty mohly vyšplhat až na 15 °C.

Ke konci měsíce by ale teploty měly opět klesat a přijít další sněžení. Podle francouzských meteorologů tak to pravé jaro přijde opožděně, a to díky vlně nízkému tlaku vzduchu mířícímu od Atlantiku do střední a jižní Evropy.

Britští meteorologové odhadují, že by se denní teploty mohly v březnu pohybovat kolem 8 °C a v dubnu vystoupat až na 12 až 14 °C. Noční teploty by se v březnu měly ještě pohybovat kolem nuly, v dubnu by ale měly stoupnout na zhruba 5 stupňů.

Duben by tak měl být tím měsícem, kdy do Česka přijde jaro, za to ale pořádné. Na přelomu dubna a května by se průměrné denní teploty mohly pohybovat kolem 15 °C až 20 °C .

Předpovědi na další měsíce už nedokáží pracovat s přesnými teplotami, ale spíše s odhadem změn teplot průměrných. Takto předčasné předpovědi počasí jsou obecně orientační a rozhodně se jimi nelze řídit. Přesto se meteorologové domnívají, že květen, červen i následující měsíce by měly být teplejší, než obvykle, a to zhruba o 1 °C.

Už v květnu bychom se mohli dočkat teplot nad 20 °C, které by měly nadále stoupat až k letním hodnotám. Podle některých modelů by mohly denní teploty dosáhnout až 30 °C, jde ale opravdu o odhady založené na rostoucí teplotě za poslední roky.

Přesto meteorologové nemohou vyloučit, že by letní dny opanovaly Česko už od května. Červen by již následně měl být tropickým měsícem a v červenci a srpnu by teploty měly stoupat přes 30 °C. Tropické dny neopustí Česko ani v září a ochlazovat by se mělo začít až v říjnu. Dále žádný z modelů nevidí, podle celoročních odhadů by ale měl být konec roku teplejší než ten letošní.

Jak se v Česku projeví El Niño?

Svůj podíl na tom může mít klimatický jev zvaný El Niño, který by s sebou mohl podle OSN přinést extrémní vedra, sucha a záplavy. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) spadající pod OSN by měl s největší pravděpodobností udeřit už na jaře, čímž by vysvětlil vysoké vysoké dubnové a květnové teploty u nás.

Vědci podle The Guardian neočekávají, že by byl El Niño tak silný jako v roce 2016. "Přesto může v mnoha regionech významně ovlivnit srážkové a teplotní vzorce, což má významné důsledky pro zemědělství a zajišťování potravin a pro řízení vodních zdrojů a veřejného zdraví. Může se také spojit s dlouhodobou změnou klimatu, která podpoří růst globálních teplot," uvedl ředitel WMO Maxx Dilley.

Díky El Niño byl rok 2016 nejteplejším rokem, který kdy byl zaznamenán. Následující rok, 2017, byl zařazen na druhé místo, zároveň to byl ale nejteplejší rok bez vlivu jevu El Niño. Vědci očekávají, že rok 2018 bude čtvrtým nejteplejším zaznamenaným rokem v historii.

Podle odborníků ale nelze vyloučit, že lidstvo v roce 2019 nezažije ten nejteplejší rok v historii, který překoná i rok 2016. To, že jev El Niño bude příští rok slabší než v roce 2016 totiž neznamená, že budou i nižší teploty.

"Vyvíjející se podmínky El Niña pravděpodobně přispějí k teplejší globální průměrné teplotě v roce 2019," tvrdí Tim Stockdale z Evropského střediska pro střednědobé předpovědi počasí.

Ať už bude rok 2019 nejteplejší nebo ne, přesto El Niño výrazně ovlivní život na Zemi. Poslední El Niño způsobil například rozsáhlá sucha v Africe, což vyústilo v drastický pokles produkce potravin. Jižní Ameriku zase sužovaly povodně, které zasáhly oblasti v Brazílii, Argentině, Uruguayi a Paraguayi.