Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Experti účtují: Za červencová vedra si můžeme sami

Počasí v létě
Počasí v létě
Foto: Pixabay

Vlna veder, která na konci července postihla západní část Evropy, by nebyla tak intenzivní nebýt klimatických změn způsobených člověkem. S odvoláním na aktuální vědeckou studii o tom dnes informovala agentura AP.

Podle týmu vědců z Francie, Nizozemska, Británie, Německa a Švýcarska, sdružených do sítě World Weather Attribution, by bez vlivu člověka na klima byly teploty nižší asi o 1,5 až tři stupně. V řadě západoevropských zemích padly na konci července absolutní teplotní rekordy.

"Vlna veder z července 2019 byla nad kontinentální západní Evropou natolik extrémní, že je krajně nepravděpodobné, že by byly pozorované hodnoty naměřeny bez klimatických změn," uvádí studie.

V západoevropských zemích by bez vlivu člověka na klima panovaly na konci července podle vědců teploty o 1,5 až tři stupně nižší. Globální oteplování činí období s extrémně vysokými teplotami také častější, konstatují evropští klimatologové.

Rekordní teploty, jaké meteorologové naměřili ve Francii a v Nizozemsku, se nyní mohou podle statistik opakovat každých 50 až 150 let. Bez vlivu člověka na klima by to bylo podle studie asi každých tisíc let.

Podle Roberta Vautarda z francouzského Ústavu Pierra-Simona Laplace, který stál v čele vědeckého týmu zkoumajícího poslední vlnu veder, by si měla Evropa začít na obdobná období vysokých teplot zvykat, neboť budou stále častější a intenzivnější.

"Pokud se nic neudělá s klimatickými změnami, s emisemi, budou tyto vlny veder, při kterých se nyní naměří maximálních hodnot 42 stupňů, v roce 2050 dosahovat o tři stupně víc, takže to bude zhruba 45 stupňů," řekl Vautard agentuře AP.

Vysoké teploty po několika málo dnech na západě Evropy sice ustaly, přesunuly se ale severním směrem a způsobují tání ledovců v Grónsku a v Arktidě, upozornili vědci.

V Paříži a v západoněmeckém městě Lingen na konci července naměřili 42,6 stupně, v severobelgickém městečku Begijnendijk 41,8 stupně a na jihu Nizozemska 40,4 stupně. Rekordní teplotu zaznamenali s 38,7 stupně také v univerzitní botanické zahradě v anglickém městě Cambridge.

Témata:  počasí léto vědci

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2024 12:55

Kolik to stálo? Král Karel III. a dvě miliardy utracené po smrti Alžběty II.

Když v září 2022 zemřela všemi milovaná královna Alžběta II., tak v Británii nezavládlo bezvládí. Trůnu se ujal její syn Charles pod panovnickým jménem Karel III. Na oficiální korunovaci si však musel počkat až do května 2023. Stejně jako si britští daňoví poplatníci museli do těchto dní počkat na účet za korunovaci. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy