Experti účtují: Za červencová vedra si můžeme sami

Podle týmu vědců z Francie, Nizozemska, Británie, Německa a Švýcarska, sdružených do sítě World Weather Attribution, by bez vlivu člověka na klima byly teploty nižší asi o 1,5 až tři stupně. V řadě západoevropských zemích padly na konci července absolutní teplotní rekordy.

"Vlna veder z července 2019 byla nad kontinentální západní Evropou natolik extrémní, že je krajně nepravděpodobné, že by byly pozorované hodnoty naměřeny bez klimatických změn," uvádí studie.

V západoevropských zemích by bez vlivu člověka na klima panovaly na konci července podle vědců teploty o 1,5 až tři stupně nižší. Globální oteplování činí období s extrémně vysokými teplotami také častější, konstatují evropští klimatologové.

Rekordní teploty, jaké meteorologové naměřili ve Francii a v Nizozemsku, se nyní mohou podle statistik opakovat každých 50 až 150 let. Bez vlivu člověka na klima by to bylo podle studie asi každých tisíc let.

Podle Roberta Vautarda z francouzského Ústavu Pierra-Simona Laplace, který stál v čele vědeckého týmu zkoumajícího poslední vlnu veder, by si měla Evropa začít na obdobná období vysokých teplot zvykat, neboť budou stále častější a intenzivnější.

"Pokud se nic neudělá s klimatickými změnami, s emisemi, budou tyto vlny veder, při kterých se nyní naměří maximálních hodnot 42 stupňů, v roce 2050 dosahovat o tři stupně víc, takže to bude zhruba 45 stupňů," řekl Vautard agentuře AP.

Vysoké teploty po několika málo dnech na západě Evropy sice ustaly, přesunuly se ale severním směrem a způsobují tání ledovců v Grónsku a v Arktidě, upozornili vědci.

V Paříži a v západoněmeckém městě Lingen na konci července naměřili 42,6 stupně, v severobelgickém městečku Begijnendijk 41,8 stupně a na jihu Nizozemska 40,4 stupně. Rekordní teplotu zaznamenali s 38,7 stupně také v univerzitní botanické zahradě v anglickém městě Cambridge.

Témata:  počasí,  léto,  vědci