Během včerejšího odpoledne zasáhly Vimpersko a Prachaticko mimořádně silné bouřky doprovázené krupobitím. Zatímco na mnoha místech padaly kroupy o velikosti kolem 5 centimetrů, nejextrémnější situace nastala v malé šumavské obci Ratiborova Lhota na Prachaticku. Zde byly zdokumentovány kroupy dosahující průměru až 9 až 10 centimetrů. V obci kvůli tomu vznikla řada materiálních škod, které zahrnují poničené střechy, rozbité skleníky a poškozená vozidla. Velkým štěstím v této situaci bylo, že takto obří kroupy padaly relativně řídce, díky čemuž nedošlo k ještě závažnějším následkům nebo ke zraněním osob.
Tento meteorologický extrém překonal původní předpovědi, které sice varovaly před kroupami o velikosti kolem 3 centimetrů, ale s takto výraznými projevy nepočítaly. Klíčovým faktorem pro vznik tohoto jevu byla podle ČHMÚ samotná Šumava a její specifické geografické podmínky. Při vhodném proudění vzduchu se totiž v závětří hor tvoří takzvaná závětrná konvergence neboli sbíhavost proudění. Na této linii se včera díky vysoké vlhkosti a instabilitě nahromadilo obrovské množství dostupné energie, což umožnilo rychlý rozvoj bouřek v řadě za sebou.
Z teoretického hlediska sice v atmosféře chyběl výraznější střih větru, který je nezbytnou podmínkou pro vznik supercelárních bouřek produkujících kroupy větší než 5 centimetrů, přesto se supercely v Pošumaví včera objevily. Analýza radarových dat ukázala, že v oblasti vzniklo několik velmi silných bouřkových jader těsně vedle sebe. Tyto bouřky začaly intenzivně interagovat a lokálně zesílily okolní větrné podmínky natolik, že se transformovaly v supercely schopné generovat obří krupobití.
Tento proces vzájemného ovlivňování velmi blízkých a silných bouřek připomíná mechanismus, který doprovázel vznik ničivého tornáda na Moravě v roce 2021, kde interakce mimořádně silných supercel rovněž výrazně podpořila extrémní projev počasí. Podobná situace s deseticentimetrovými kroupami byla v České republice naposledy zaznamenána 1. července 2022 v Rovensku pod Troskami, kde byl příčinou rovněž proces sloučení velmi silných bouřkových buněk. Předpovídat tyto lokální mikrometeorologické interakce je však pro meteorology extrémně obtížné, přestože je známo, že Prachaticko a Vimpersko jsou k těmto situacím náchylné.
Pro dnešní den zůstává v atmosféře dostatek vlhkosti i energie, avšak schází třetí klíčová ingredience, kterou je výrazná dynamická podpora neboli zdvih vzduchu potřebný pro rozvoj oblačnosti. Nad Moravou se navíc ve vyšších hladinách nachází zádržná vrstva v podobě inverze, která zatím blokuje jakýkoli vývoj mraků. Později odpoledne a večer se však mohou podmínky zlepšit zejména na rozhraní Čech a Moravy a na Vysočině, kde se podél linie konvergence mohou ojediněle objevit izolované bouřky s kroupami do 3 centimetrů a silnějšími nárazy větru. Plošně jich však bude málo.
Během zítřka se situace výrazně změní s rychlým přechodem studené fronty přes východní polovinu území, která přinese potřebný zdvih i výrazně lepší střih větru. Zpočátku odpoledne se v oblasti Vysočiny mohou tvořit izolované bouřky s rizikem velkých krup, přičemž vyloučen není ani vznik supercel. Postupně se však očekává formování rozsáhlejších bouřkových systémů, které s sebou přinesou přívalové srážky a nárazy větru o rychlosti kolem 90 km/h. Zítřejší bouřky tak mohou způsobit poměrně dost škod, a to především v oblasti Moravy a Slezska.
Související
29. června 2026 21:37
29. června 2026 17:48
