Počasí: Meteorologové zaznamenali první letošní tornádo v Česku. Jsou častější, než se zdá

Tornádo se zformovalo na zdánlivě nevýrazné přeháňce, která oblastí prošla krátce po poledni. Tento meteorologický jev přinesl silnější srážky a ojedinělé bleskové výboje. Vzdušné proudy se v oblasti přechodně zorganizovaly tak, že vytvořily rotující vír. Ten podle místních obyvatel doprovázel nezaměnitelný hluk, připomínající startující letadlo.

První podezření na přítomnost tornáda zazněla ihned po události, definitivní potvrzení však přišlo až o pět dní později, v pátek 23. května. ČHMÚ zveřejnil na sociálních sítích oficiální prohlášení, kde potvrdil, že v oblasti Vyšného skutečně došlo k výskytu tornáda. Meteorologové poukázali mimo jiné na typické znaky škod v místní vegetaci, které odpovídají škodám způsobeným právě tímto fenoménem.

Radarová data z 18. května rovněž naznačovala sbíhavost proudění na čele přeháňky, což signalizovalo příznivé podmínky pro vznik slabého tornáda. Ačkoliv se nejednalo o bouři nijak extrémní, i malé a nevýrazné přeháňky mohou za určitých podmínek přinést vznik tornád, což se v tomto případě potvrdilo.

Předběžná analýza škod ukazuje, že tornádo mělo trajektorii dlouhou přibližně jeden kilometr, přičemž průměr pásu poškození byl kolem 100 metrů. Poškození se soustředila především na stromy a keře, žádné škody na budovách či zranění obyvatel zatím nebyly hlášeny.

ČHMÚ zároveň upozorňuje, že slabá tornáda nejsou v Česku ničím výjimečným a ročně se jich objevuje kolem pěti. Pravidelně se objevují především v jarních a letních měsících, kdy se střetávají různé vzdušné masy. I když většinou nezpůsobí větší škody, jejich výskyt je důležitým signálem proměnlivého a potenciálně nebezpečného počasí.

Tornáda vznikají jako výsledek složitých atmosférických procesů, při kterých se kombinuje několik specifických podmínek. Nejčastěji se tvoří během silných bouřek, zejména supercel, ale mohou se objevit i u slabších bouří. Zde je přehled toho, jak tornádo vzniká:

Základem pro vznik tornáda je nestabilní vzduchová masa – typicky teplý a vlhký vzduch u země a chladnější suchý vzduch ve vyšších vrstvách. Tato kombinace vytváří vertikální teplotní rozdíl, který podporuje vznik silného výstupného proudění.

Klíčovým faktorem je tzv. větrný střih – tedy změna směru a rychlosti větru s výškou. Například vítr u země může foukat z jihu a ve výšce z jihozápadu, přičemž zároveň zesiluje. Tento rozdíl vytváří horizontální rotující válec vzduchu.

Silné výstupné proudění (updraft) z bouřkového oblaku tento horizontální válec „zvedne“ a přetočí ho do vertikální polohy, čímž vznikne rotující jádro uvnitř bouřkového oblaku. Pokud se tato rotace zesílí a soustředí, vznikne tzv. mezocyklóna – rotující oblast v supercele.

Za určitých podmínek (například když se do mezocyklóny dostane další proud studeného vzduchu z okolí) dojde ke zúžení a zrychlení rotace směrem k povrchu. Když rotující vír dosáhne země, vzniká tornádo.

Samotné tornádo není vždy hned vidět – zviditelní se až tehdy, když nasaje kondenzující vodní páru nebo prach, trosky, listí či jiné částice, které se v něm víří.

Témata:  počasí,  tornádo