Počasí narušilo lodní dopravu v Panamském průplavu, zjistili vědci

V Panamě loni napršelo během sedmi z osmi měsíců období dešťů od května do prosince velmi málo srážek. Změna klimatu způsobená člověkem však podle vědců nebyla primární příčinou. Vyplývá to z hodnocení vědecké skupiny World Weather Attribution (WWH), která porovnala skutečnou úroveň srážek s klimatickými modely bez vlivu současného globálního oteplování.

Jako fenomén El Niňo se označuje přirozené oteplování centrální části Tichého oceánu, které ovlivňuje počasí po celém světě. Jeho průběh podle vědců až dvojnásobně zvýšil pravděpodobnost nízkých srážek v Panamě. To způsobilo pokles hladiny ve vodních nádržích, které napájejí plavební komory Panamského průplavu a pitnou vodou zásobují více než polovinu Panamy.

Skupina WWH použila pro studii více než 140 let záznamů o srážkách sesbíraných ze 65 meteorologických stanic. Je to "sen statistiků," řekla Clair Barnesová, výzkumnice z Imperial College of London a jedna z autorek studie. "Takže jsme si jisti, že El Niňo způsobuje nízké srážky," řekla klimatoložka Friederike Ottová a koordinátorka studie z Imperial College.

"Přirozená variabilita hraje rozhodující roli při řízení mnoha extrémů. Toto je důležitá připomínka, že změna klimatu není vždy příčinou, " řekla Kim Cobbová, klimatoložka z Brownpvé univerzity v Providence v americkém státě Rhode Island, která se na studii nepodílela.

El Niňo je klimatický jev, který se projevuje zvyšováním teploty povrchu oceánu v rozsáhlých oblastech centrální a východní části rovníkového Tichého oceánu. Opakující se cyklicky po dvou až sedmi letech, obvykle trvá devět až 12 měsíců.

Na jihu Jižní Ameriky, jihu USA, v oblasti Afrického rohu a ve střední Asii obvykle způsobuje vydatné srážky, zatímco v Austrálii, Indonésii a některých oblastech jižní Asie, střední Ameriky a severu Jižní Ameriky způsobuje sucho.

Vrchol jeho vlivu obvykle nastává rok po jeho vzniku, což nyní připadá na rok 2024. Jeho protikladem je klimatický jev La Niňa, který naopak přináší ochlazení. Mezi oběma jevy se vyskytují období neutrálních podmínek.

"Každý měsíc od června 2023 stanovil nový teplotní rekord a rok 2023 byl jednoznačně nejteplejším zaznamenaným rokem. I když El Niňo přispěl k rekordním teplotám, hlavním viníkem jsou jednoznačně skleníkové plyny," uvedla šéfka WMO Celeste Saulová. WMO proto naléhá na drastické snížení množství skleníkových plynů v atmosféře, což by pomohlo v boji proti klimatickým změnám.

Rok 2024 by ale mohl být teplejší než dosud rekordní rok 2023, právě kvůli klimatickému jevu El Niño, obává se OSN. WMO zdůraznila, že klimatické změny představují největší výzvu pro lidstvo a vyžadují drastické snížení emisí skleníkových plynů.

Generální tajemnice WMO Celeste Saulová uvedla, že už nelze čekat a nutností je podniknout rychlé kroky. Zdůraznila potřebu výrazné redukce emisí a urychleného přechodu na obnovitelné zdroje energie. Saulová upozornila na eskalaci dlouhodobých klimatických změn způsobených lidskou činností, i když fenomény jako El Niño přicházejí a odcházejí přirozeně.

Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.

Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.

Témata:  počasí,  lodní doprava