Lak na nehty, který změní barvu, pokud je vystaven znásilňovacím drogám jakou je například Rohypnol? Nápad čtyř studentů nejprve vyvolal nadšení. "Stačí, aby žena tajně zamíchala nápoj prstem. Pokud lak změní barvu, ví, že něco není v pořádku," napsali. Jenže nyní se situace obrátila a aktivistky přišli s ostrou kritikou.
"Oceňuju, že se mladí muži snaží zabránit sexuálním útokům. Ale cokoli, co přenáší břímě odpovědnosti na ženy, aby se 'tajně' chránily před znásilněním, míjí skutečný smysl," napsala aktivistka proti znásilnění Jessica Valentiová v listu The Guardian. "Měli bychom se snažit znásilňování zastavit, ne se mu individuálně snažit vyhnout."
Podle jejích slov propagace produktů, jako jsou laky Undercover Colors, je nejen neúčinná, ale může také vést k "obviňování znásilněných žen, že nepřijaly všechna možná opatření".
"Od žen se už teď čeká, že se budou usilovně snažit, aby je někdo neznásilnil," napsala Tara Culpová-Resslerová pro Think Progress. "A teď by si ještě měly pamatovat, že si mají namalovat nehty speciálním lakem a nenápadně strčit prst do každé skleničky s nápojem," dodala s tím, že "znásilňovací drogy" nejsou nezbytným faktorem při většině sexuálních útoků - mnohem častější je samotný alkohol.
Krátká sukně, výstřih, úsměv – ona ho prostě musela nějak vyprovokovat! Tohle si bohužel stále ještě myslí o obětech znásilnění řada lidí. „Jedním z nejhorších mýtů je ten, že si za to oběť násilí může sama, třeba svým oblečením," potvrzuje psycholožka Martina Venglářová, poradkyně Bílého kruhu bezpečí.
„Opravdu nezáleží na tom, co má ta žena na sobě. Může to být i přesně naopak, vyzývavě oblečená žena, která flirtuje, působí energicky, tedy že se bude bránit, a na tu si pachatel pak třeba netroufne. Nejde o krátkou sukni, ale o to, že je ta žena třeba v danou chvíli na špatném místě, v rizikové lokalitě, daleko od lidí. Nebezpečí může ale číhat i v bezpečném prostředí. Násilí na chodbách domu je bohužel dost časté. Znám případ ženy, kterou znásilnil taxikář přivolaný dispečinkem," dodává.
„K dalším mýtům sexuálního násilí patří ten, že se jej dopouští cizí osoba, kterou oběť před činem nezná," říká Martina Venglářová. Podle statistik se totiž více než polovina znásilnění děje blízkým člověkem nebo známou osobou. „Když jde o kamarády nebo kolegy, dost často tam bývá ve hře alkohol, s nímž jde ruku v ruce snížená rozlišovací schopnost, a potom ty mýty – když žena řekne ne, myslí tím ano," říká psychoterapeutka.
„Důležitou roli hraje i očekávání. Jdete-li s někým na večeři a pak k němu domů, může se často stát, že ten druhý očekává něco jiného než vy. Neznamená to ale, že je pak oběť znásilnění vinna. Vždycky je vinen pachatel, ale to není znásilněné ženě už moc platné," dodala.
Témata: znásilnění, ženy, vědci, násilí
Související
15. listopadu 2024 11:28
22. října 2024 20:16
27. srpna 2024 21:50
6. srpna 2024 17:49
23. července 2024 17:36
22. července 2024 17:30
