Co se děje s člověkem při závislosti na drogách?

Užívání kokainu může podle vědců rapidně změnit strukturu mozku, a to už během několika hodin. Právě to podle odborníků může být prvním krokem k drogové závislosti. Vyplývá to ze studie, o níž informoval server BBC.

Testy na zvířatech ukázaly, že krátce po užití drogy v mozku začaly růst nové struktury spojené s učením a pamětí. Myši s největšími změnami v mozku pak vykazovaly největší náklonnost ke kokainu; vědci to popsali jako "závislost mozku na učení".

Týmy vědců sledovaly malé výčnělky dendritických buněk v mozku, které jsou spojené s vytvářením paměti. Zjistilo se, že rozdíl v jejich růstu byl zaznamenán už dvě hodiny po prvním injekčním vstříknutí kokainu myši.

"Naše snímky (mozku z laserového mikroskopu) poskytují jasné důkazy, že kokain vyvolává rychlý růst nových výběžků. Čím víc jich myši mají, tím víc dávají najevo, co se o droze naučily," řekla psycholožka a neuroložka Linda Wilbrechtová z Kalifornské univerzity.

"To nám ukazuje možný mechanismus, jak užívání drog podněcuje další chování směřující k získání drogy. Může to také vysvětlit, jak s drogami spojené impulzy začnou dominovat při rozhodování lidského uživatele drog," dodala.

Zabránit těmto stavům je nesmírně těžké. Abstinence je u drogově závislých doprovázena silnou bolestí a nevolností a vědci proto pracují na metodách, jak se závislostí bojovat. Jedním z řešení by mohly být vakcíny, které vyvíjí americký neziskový institut a slibuje si od ní, že zabrání především recidivě u lidí, kteří se již ze závislosti vyléčili. 

Vakcína, která po dobu svého působení vyruší jakékoliv „zábavné“ účinky drogy heroin a sebere tak uživateli motivaci se stává realitou. Testy na opicích byly úspěšné. „Potvrdila se naše data z testování na hlodavcích a posunula nás blíže k očekávanému klinickému vyhodnocení,“ uvedl vedoucí projektu Kim Janda. „Věříme, že se tato vakcína prokáže jako bezpečná pro testování na lidech,“ doplnil.

Očkování funguje tak, že „naučí“ imunitní systém tvořit protilátky, které zabrání známému opiátu ve fungování. Jeho uživatel pak nezažije kýženou psychotropní zkušenost a ztrácí motivaci k další dávce. Imunitní systém se učí tím, že ho vakcína vystaví části molekulové struktury heroinu.

Když se poté heroin dostane do lidského těla, nově vytvořené protilátky ho ihned zaměří a heroinové molekuly neutralizují. Vakcinované opice (v tomto případě druh Makak rhesus), na kterých byla vakcína testována, neprojevovaly po užití heroinu žádné náznaky euforie, kterou droga normálně způsobuje, protože molekuly drogy jsou zablokovány dříve, než se dostanou k mozku.

Přesto by drogy mohly být prospěšné, například při léčení depresí. Nové výzkumy naznačují, že by droga známá jako ketamin mohla pomoci tam, kde terapie a antidepresiva selhaly. Nejužitečnější by to prý mělo být pro starší generace. Tyto objevy podle vědců ukazují potenciál ketaminu v léčbě deprese.

Kromě úlevy od bolesti má ketamin siné psychedelické efekty, jako jsou halucinace, euforie či pocity opuštění vlastního těla. Brzy po vzniku se objevil na tanečních večírcích a v nočních klubech skoro stejně často jako v nemocnicích.

V posledních letech se výzkumníci zaměřili na zjišťování toho, jak by se droga dala užít k léčbě silné deprese. Hlavním cílem by měla být léčba těch, u kterých vše ostatní selhalo. A ačkoliv byly dosavadní studie krátké a na drobném vzorku, ukázaly, že ketamin dokáže vyléčit depresi v několika hodinách.

Antidepresiva navíc mají množství vedlejších účinků, mezi které patří nevolnost, motání hlavy, příbytky na váze či nespavost. Starší pacienti jsou na tom často ještě hůře, protože na ně antidepresiva nefungují. „Starší pacienti se silnou depresí čelí dalším překážkám při hledání léčby,“ uvedl jeden z výzkumníků Duncan George pro Science Alert. „Mnoho léčiv má více vedlejších účinků či menší účinnost, čím starší pacient je.“

Témata:  drogy,  vědci