Daň za pohodlnost? Plasty obsahují látky, které mohou výrazně ovlivnit lidský mozek

Drtivá většina plastů obsahuje chemikálie nazývané ftaláty, které slouží ke zlepšení jejich vlastností, dodávají plastu pružnost, ohebnost, trvanlivost a průsvitný vzhled. Kromě toho se však přidávají i do kosmetických výrobků, kde pomáhají udržovat vůni výrobku, do čistících přípravků, podlahových kritin, ale i do stavebního materiálu. Mohou se ale nacházet třeba i v hračkách, plastovém nádobí a dokonce v i mase, mléku, rybách či oleji.

Ftaláty člověk do svého těla může vstřebávat třemi různými způsoby. Za prvé vdechováním z kontaminovaného ovzduší, kdy se ftaláty dostávají přes plíce do krevního oběhu. Za druhé přímým kontaktem se sliznicí se ftaláty přenáší přímo do krve. A v neposlední řadě se ftaláty nacházejí v potravinách balených do PVC nebo v příliš tučných výrobcích, odkud se přes sliznici v trávicím ústrojí dostávají do krevního oběhu. Důležité je vědět, že 60 až 90 % přijatých ftalátů se z těla vyloučí ven během 24 hodin, zbytek se však dále hromadí v organismu.

O (ne)bezpečnosti těchto látek se vedou široké diskuse. Není pochyb o tom, že jde o látky nepřirozené pro lidský organismus, a je tedy logické, že nám neprospívají. Tuto teorii podporuje i pár studií, které zjistily, že ftaláty ovlivňují hormonální výbavu některých laboratorních zvířat. Mohou oslabit imunitu člověka, ohrozit funkci jater, ledvin a plic, zvýšit riziko vzniku alergií a astmatu. Mohou mít negativní vliv na srážlivost krve a hormonální a reprodukční systém, především dospívajících chlapců a na hyperaktivitu u dětí. Snižují produkci mužského hormonu testosteronu a spermií. Dále u dospívajících způsobují atrofii mužských reprodukčních orgánů (varlat) čímž přímo narušují plodnost.

O nebezpečnosti ftalátů hovoří i nová studie provedená vědci z University of Illinois Urbana Champaignm, která byla zveřejněná v odborném magazínu The Journal of Neuroscience. Studie byla kvůli bezpečnosti provedena na potkanech, se kterými má člověk hodně společného. Je proto velmi pravděpodobné, že podobné výsledky by byly dosaženy i při zkoumání lidí. Riziko ftalátů spočívá podle vědců i v tom, že bez problémů procházejí i placentou k nenarozenému dítěti, po narození se pak do tělíček dětí dostávají i prostřednictvím mateřského mléka. 

Vědci v rámci studie dívali potkanům koláčky s polevou obsahující ftaláty v množstvích podobných těm, které byly naměřeny u těhotných žen. Jedna skupina potkanů koláčky nedostala, druhá skupina dostala malé dávky a třetí vysoké dávky. Potkani žrali koláčky v době, kdy čekali mladé a také 10 dní v době, kdy je krmili mlékem.

Jakmile bylo potomstvo ftaláty krmených samiček na světě, vědci zkoumali mozky těchto mláďat. Ukázalo se, že mláďata, jejichž matky byly krmeny ftaláty, měla významný nedostatek neuronů a neuronových spojení. Nedostatek byl zaznamenán v oblasti mozku nazývaní prefrontální kortex. Ten je je zodpovědný za pokročilé funkce mozku - paměť, rozhodování, zjišťování chyb, flexibilitu myšlení.

Tato oblast mozku je také spojována s autismem, depresí a schizofrenií, protože řídí naše sociální chování, ovlivňuje naši osobnost, soustředění, chápání, rozhodování, vzpomínání i dlouhodobé zapamatování. Autoři studie proto upozorňují na možné propojení výsledků studie s patologií několika neuropsychiatrických onemocnění. Potkani odchovaní na ftalátech dokonce i v dospělosti vykazovali odchylky od kontrolní skupiny, protože v testech na rozumovou flexibilitu dopadly hůř.

Ftaláty jsou sice téměř ve všem, už dnes existují v PVC průmyslu nahraditelné tzv. alternativními polymery. Ty neobsahují změkčovadla, protože jsou samy od sebe pružné. Jediné, kde zatím nejsou čeští výrobci schopni nahradit nebezpečný ftalát fungující v tomto případě jako konzervační činidlo, je při výrobě vaků pro červené krvinky.

Témata:  plasty