reklama

Neštovice jsou nejznámější vymýcenou nemocí na světě a existují tři typy tohoto onemocnění, přičemž ty pravé, odborně nazývány Variola, se byly vysoce nakažlivým onemocněním s vysokou úmrtností, dosahující až sta procent.

Během 20. století tato choroba zahubila zhruba 500 milionů lidí a jde o první chorobu, na kterou vznikla vakcína. Tu v roce 1798 představil Edward Jenner, který na ni přišel zcela náhodou.

Všiml si totiž, že lidé, kteří pracují s krávami, trpí neštovicemi méně. 14. května 1796 se rozhodl učinit pokus a naočkoval osmiletému Jamesi Phippsovi hnis z vředu, který vyvolávají kravské neštoviceme.

Chlapec onemocněl kravskými neštovicemi, ale za šest týdnů se uzdravil. Jenner ho poté infikoval pravými neštovicemi, u chlapce ale nemoc nepropukla. Tento pokus je považován za první skutečnou vakcinaci 

Než ale mohla být zahájena plošná vakcinace, uplynuly další dvě stovky let. Až v 60. letech 20. století připravila Světová zdravotnická organizace největší lékařskou akci všech dob, pokus o totální vymýcení pravých neštovic.

Koncepci celé akce vypracoval český epidemiolog Karel Raška, který navrhnul, že by bylo nejlepší namísto nákladného plošného očkování očkovat pouze obyvatele v místech, kde vypukla největší ohniska nákazy.

Do akce se zapojily tisíce lékařů, z čehož dalších dvacet českých odborníků dobrovolně riskovalo život v tehdy politicky velmi bouřlivých oblastech.

Neštovice nejprve vymizely v Latinské Americe, a to v roce 1971. Následně byly vymýceny v Indii v roce 1975 a nakonec v Africe. Zde byl diagnostikován vůbec poslední přirozeně se vyskytující případ neštovic, a to konkrétně 26. října 1977 na Ali Maow Maalin v okrese Merca v Somálsku. 

9. 9. 1979 mezinárodní komise lékařů označila nemoc za vymýcenou, což nakonec 8. května 1980 potvrdilo i Valné shromáždění Světové zdravotnické organizace.