Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Írán rozmisťuje v okolí jaderného zařízení Fordo ruské rakety S-300

Írán
Írán
Foto: Pixabay

Teherán - Írán začal v okolí podzemního jaderného pracoviště ve Fordo rozmisťovat ruský raketový systém S-300. Ten by měl v budoucnu chránit všechna podobná zařízení v zemi, napsala agentura Fars.

Podzemní jaderné zařízení na obohacování uranu ve Fordo leží zhruba 160 kilometrů jižně od íránské metropole v hloubce 90 metrů.

Na záběrech zveřejněných agenturou Fars lze vidět příslušníky íránských Revolučních gard v nákladních vozech, jak rozmisťují rakety v okolí jaderného pracoviště ve Fordo. "Dnes se íránské nebe stalo jedním z nejbezpečnějších na Blízkém východě," uvedl velitel protiletecké obrany Revolučních gard. Zda je systém už plně akceschopný, ale není podle agentury AP jasné.

Rusko Íránu začalo dodávat protiletadlový systém S-300 letos v dubnu. Smlouvu na jeho dodávku přitom obě země podepsaly již před devíti lety. Realizace kontraktu byla ale pozastavena poté, co Rada bezpečnosti OSN v roce 2010 přijala rezoluci, která předpokládala zavedení dalších sankcí vůči Íránu.

Loni se Teherán s pěti velmocemi s právem veta v Radě bezpečnosti OSN (USA, Rusko, Čína, Británie, Francie) a Německem dohodl na omezení svého jaderného programu. Zajistil si tak zrušení sankcí.

Témata:  Írán Rakety S-300 jaderný výzkum

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.