Uklidňuje Kerry situaci v Perském zálivu? USA se rozpadá spojenectví, prozradil analytik

Teherán je nadále nebezpečný

Realitou podle Millera zůstává, že bez ohledu na to, jak moc Kerry ujišťuje, nedokáže uklidnit vyvstávající skutečnost - jaderná dohoda s Íránem, kterou uzavřela Obamova administrativa, nastartovala šanci, že po desetiletích konfrontace mezi Washingtonem a Teheránem nastane smíření, od kterého se pravděpodobně neustoupí.

"Tudíž, ačkoliv státy Perského zálivu a Izrael mohou viděl jistá pozitiva v pozdržení problematického íránského jaderného programu prostřednictvím této dohody, nebude to stačit k tomu, aby jim to pomohlo překonat strach z regionálních aspirací Teheránu či zdánlivé americké ochotě poddat se jim," vysvětluje analytik.

Expert soudí, že prvním důvodem takové situace je skutečnost, že Kerry se nachází v nepříjemné pozici, kdy musí bránit íránský režim, který se sice může držet formálního textu jaderné dohody, ale nejedná dle jejího ducha, což ostatně připustil i americký prezident Obama. Šéf americké diplomacie tak musí poukazovat na veškeré íránské přestupky, ale zároveň pokračovat v argumentaci, že Írán bez jaderné bomby je méně nebezpečný než Írán disponující takovou zbraní, dodává Miller.

"To může být skutečně pravda," pokračuje odborník. Doplňuje však, že z pohledu států Perského zálivu, především pak Saudská Arábie, se íránské chování v regionu zhoršuje. Analytik připomíná, že velvyslanec Spojených arabských emirátů v USA si tento týden stěžoval, že jeho země má problém jakkoliv profitovat z normalizace vztahů s Íránem, protože Teherán je nadále stejně nebezpečný.    

Pravdou dle experta zůstává, že pokaždé, kdy Spojené státy dostatečně tvrdě nebrání íránským akcím v regionu, vždy, když slibují uvolnění sankcí, případně tvrdí, že usnadní Íránu přístup k dolarovým kontům, státy Perského zálivu soudí, že Washington chování Teheránu zcela nerozumí.  

Analytik poukazuje, že zajisté nebylo překvapivé, když Írán ve světle jaderné dohody pokračoval ve svých regionálních aspiracích na vliv a moc, tentokrát však v více zdroji k dispozici. Odborník připomíná, že Teherán realizoval v rozporu s duchem rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2231 test balistické rakety, poskytuje zbraně Húsiúm v Jemenu a podporuje režim Bašára Asada v Sýrii, stejně jako proíránské ši'ítské milice v Iráku.   

Takové kroky přiměly bahrajnského ministra zahraničí, aby Kerrymu otevřeně sdělil, že íránské hegemonistické intervence pokračují v nezmenšené míře, pokračuje Miller. Dodává, že veškeré náznaky, že tzv. íránští reformisté či umírnění mají dostatek sil k ovlivňování konzervativců a bezpečnostního establishmentu, který kontroluje zahraniční politiku Teheránu, se rozplynuly minulý týden, kdy íránský nejvyšší vůdce veřejně podpořil raketový program své země a zároveň odsoudil prohlášení bývalého prezidenta Akbara Hášemí Rafsandžáního, že budoucnost patří světu vyjednávání, nikoliv raketám.   

Spojenci se nekritizují, i když nejsou dokonalí

"Za všemi obavami z Íránu stojí hluboký strach části tradičních amerických spojenců - Saudské Arábie, Spojených arabských emirátů, Bahrajnu a Izraele - že Spojené státy již nepovažují Blízký východ za svou prioritu," domnívá se expert. Konstatuje, že kombinace vyčerpání z válek v Iráku a Afghánistánu, neschopnost reagovat s větší silou v Sýrii a smíření se s tamní ruskou intervencí, padajících cen ropy a prezidenta, který je připraven dohodnout se s nepřítelem a kritizovat staré přátele, vytvořila skutečnou podezíravost vůči americkým záměrům.

Miller připomíná, že Obamova slova v rozhovoru s Jeffrey Goldbergem z The Atlantic, že někteří spojenci jsou "nezodpovědní", šokovala Saúdy i část diplomatů amerického ministerstva zahraničí. "Ale poznámka jako vystřižená z televizní show Mister Roger, kterou Obama prezentoval v rozhovoru pro The Atlantic, že regionální partneři se budou muset naučit sdílet svůj prostor, je zásadně v rozporu s tím, jak arabské státy a Izrael vnímají íránskou hrozbu," varuje expert. Doplňuje, že tyto země naopak věřily v silný americký závazek zabránit íránskému vzestupu.       

Analytik přiznává, že američtí spojenci nejsou zdaleka dokonalí. Odkazuje například na Saudskou Arábii, která léta šíří fundamentalistickou wahabistickou ideologii a jen stěží mírní protiši'ítský osten, značný antisemitismus a protiamerické narativy zaplavující sunnitský svět. Stejně tak jsou dle Millera dobře známé rozdílné názory americké administrativy a izraelského vedení. "(Saudská Arábie a Izrael) jsou přesto spojenci a jsou nespokojení se směřování americké politiky vůči Íránu," poukazuje odborník.

Jiný případ by nastal, pokud by se chování Teheránu skutečně umírnilo, soudí expert. To by podle něj poskytlo americké administrativě pevnější půdu pod nohama. "To se ale nestalo," uvádí Miller. Předvídá, že až Obama tento měsíc navštíví Saudskou Arábii, zřejmě zjistí, že Saúdové a další jsou neoblomní stejně jako vždy ohledně toho, že Teherán je součástí problému, nikoliv jeho řešení. "A možná si budou také pro sebe myslet, že Obamova administrativa se stává rovněž součástí problému," uzavírá analytik.

Témata:  USA,  Írán,  Saúdská Arábie